Čtvrté promítání Filmového klubu

Reflexe srpnových událostí v Gruzii a perspektivy do budoucna

Tento název a toto téma nesla vůbec první diskuse, kterou uspořádala obnovená Studentská sekce IIPS. Diskuse se zúčastnilo odhadem 50 studentů, a bývalo by jich bylo více, kdyby to prostor učebny byl umožňoval.

Jako hosté, kteří mají do diskusí tohoto formátu přinést fundovanější vhled, vystoupili Mgr. Tomáš Šmíd, Ph.D. z katedry politologie FSS MU a Mgr. Vakhtang Darchiashvili, doktorand katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty MU.

Vakhtang Darchiashvili předestřel mezinárodněprávní rozbor situace. Ten přinesl tyto závěry:

• z pohledu mezinárodního práva se jedná jednoznačně o agresi, ochrana vlastních občanů na území jiného státu (ruské vysvětlení útoku) není z pohledu mezinárodního práva možná

• k situaci v Abcházii: naplnění práva na sebeurčení má několik kroků, ale nikdy neznamená právo na secesi

S názorem, že Rusko je agresor, souhlasil i Tomáš Šmíd. Gruzie sice první použila ozbrojené prostředky, tomu však předcházela dlouhodobě řada „provokačních“ incidentů. Co se týče otázky Kosova jako precedensu, Mgr. Šmíd upozornil, že mezinárodní právo nezná slovo precedens. Kosovo však je precedens politický. Ruskové dopředu tvrdili, že se podle něj zachovají, a zděšení západních představitelů ze srpnového útoku tak bylo pokrytecké.

Tomáš Šmíd identifikoval 2 hlavní příčiny konfliktu:

• Ruský zájem o Kavkaz (příčina pragmatická): Kavkaz je historicky významné území (obchodní křižovatka), dnes především díky ropným cestám. Gruzií protéká ropa z ázerbájdžánských ropných polí (Baku-Tbilisi-Ceyhan), jedná se o jediný ropovod z Kaspického regionu, jenž není pod kontrolou Ruska, a země, kterými protéká, jsou orientovány spíše prozápadně. Rusko chce nestabilní Gruzii, aby mohlo zpochybňovat bezpečnou existenci ropovodu.

• Problém prestiže (příčina emocionální): Rusko – z vojenského, a možná i ekonomického pohledu stále globální velmoc - nebylo vyslyšeno při jednání o Kosovu.

Mgr. Šmíd upozornil, že není v ruském zájmu „zamrzlé“ konflikty vyřešit. Dále oba hosté v diskusi s publikem rozebírali problém Gruzie, Ruska a NATO. Právě blížící se prosincový summit NATO a možnost, že Gruzie dostane příležitost nastoupit tzv. „membership action plan“, patrně přispěly k rozhodné reakci Ruska. Navíc v zimě se v oblasti konvečními silami bojuje jen těžko kvůli vysokým horám. Co lze očekávat od summitu po srpnových událostech lze těžko odhadnout. Německo a Francie již dříve vyjádřily výhrady ke Gruzii v NATO za tohoto stavu (kvůli nestabilní situaci v autonomních republikách, resp. kvůli postoji Ruska).

Vakhtang Darchiashvili vyjádřil názor, že NATO nejspíše nebude chtít podstoupit riziko být součástí kavkazské nebo i širší války. Upozornil však, že membership action plan je sice poslední krok ke vstupu, ale není to členství, nezavazuje členské státy článkem č. 5. Rozebírala se i otázka hypotetického konfliktu Rusko vs. Gruzie už jako členský stát NATO. V publiku padl názor, že NATO by se do války s Ruskem kvůli Gruzii (přestože by byla členský stát!) nezapojilo. To by konsekventně znehodnotilo sílu a pozici NATO jako garanta bezpečnosti. Další názor z publika tento náhled převrátil: trouflo by si Rusko napadnout Gruzii jako stát NATO?

V diskusi se částečně dostalo prostoru i otázce úlohy EU v konfliktu. Vakhtang Darchiashvili zdůraznil, že bude velkým úkolem pro českou diplomacii vypořádat se v rámci předsednictví EU s rusko-gruzínským konfliktem. Zároveň zhodnotil současný stav tak, že EU je v diplomatické defenzívě, nikoli ofenzívě.

Takto vypadala první studentská diskuse v podzimním semestru roku 2008. Početné publikum i samotný průběh diskuse, na jejíž dobré kvalitě se vydatně podepsali pozvaní hosté, napovídají, že debaty by do budoucna mohly být úspěšné. Následná debata o finanční krizi tento opatrný odhad potvrzuje.

Doporučené zdroje k tématu:

1. základní informace

Asociace pro mezinárodní otázky: POLICY PAPER - Ruská válka v Gruzii: Jak dál? http://www.amo.cz/publikace/policy-paper-408-ruska-valka-v-gruzii-jak-dal.html

INTERNATIONAL RELATIONS AND SECURITY NETWORK: Georgia-Russia conflict (dobrý "rychlý" souhrn) http://www.isn.ethz.ch/isn/Current-Affairs/Security-Watch/Detail/?ots591=4888CAA0-B3DB-1461-98B9-E20E7B9C13D4&lng=en&id=92374

2. další zdroje

BBC News Special Report: Georgia-Russia Conflict (dobré pro přehledné získání hlubších souvislostí) http://news.bbc.co.uk/2/hi/in_depth/europe/2008/georgia_russia_conflict/default.stm

stránky Q&A: Conflict in Georgia, Ossetian crisis: Who started it?, Key statements a sekce ANALYSIS);

Economist.com: The Caucasus - After the war (analýza situace v širšim kontextu regionu a jeho významu pro vztahy Rusko-Západ) http://www.economist.com/displaystory.cfm?story_id=12415100

Center for Security Studies: Russia and the Conflict in Georgia (další souvislosti, obsahuje i pár výzkumů ruského veřejného mínění) http://se2.isn.ch/serviceengine/FileContent?serviceID=10&fileid=A2298EF9-72E2-631F-A7E3-D75F096F2CA2&lng=en

3. třešnička

Arab Cartoons on Russia-Georgia Conflict and on Russia-U.S. Relations http://memri.org/bin/articles.cgi?Page=archives&Area=ia&ID=IA46408

Třetí promítání Filmového klubu

O finančnej kríze bez krízy

Vo štvrtok 6.11. prebehla už druhá diskusia v réžii Študentskej sekcie IIPS, ktorá niesla názov Finanční krize - politické a ekonomické příčiny a dopady. Pozvanie ŠS tentoraz prijali Ondřej Krčál z Ekonomicko - správnej fakulty a Oldřich Krpec a Vladan Hodulák z Fakulty sociálnych štúdií.

Preplnenej Aule FSS hostia postupne predstavili svoje pohľady na príčiny vypuknutia finančnej krízy. Inžinier Krčál ukázal ako bankový sektor požičiava a investuje kapitál, ktorý nemá krytý, a ako tento systém nemusí za určitých okolností fungovať. Magister Hodulák podotkol, že takúto okolnosť pomohla vytvoriť politika hypoték pre každého, ktorú presadila Clintonova administratíva. Doktor Krpec zdôraznil že vznik podobnej bubliny fiktívnych peňazí, ktorá raz pukne, je riziko, ktoré v sebe kapitalizmus inherentne nesie, avšak zároveň tento systém vytvára najväčšie bohatstvo a pokrok.

Všetci traja sa zhodli aj na tom, že odhadovať ďalší vývoj krízy a jej následné dôsledky je v podmienkach globalizovanej a previazanej svetovej ekonomiky lotéria. Čo podľa Krpca dokazuje už aj to, že len málokto očakával vôbec vznik tejto krízy.

Na otázku z publika, či nie je namieste nechať postihnuté banky a investičné domy za svoje neopatrné hospodárenie padnúť, sa hostia opäť zhodli na tom, že by to bolo kontraproduktívne a negatívne dôsledky krízy by to iba prehĺbilo. I keď selektívne zachraňovanie niektorých finančných inštitúcií označil doktor Krpec za nekonzistentné. Táto politika vysiela signál , že keď už niečo pokaziť, tak čo najviac, pretože v takom prípade bude musieť pomôcť štát.

Diskusia, do ktorej sa svojimi názormi a otázkami naplno zapojilo aj publikum, trvala asi hodinu a trištvrte. Za organizátorov si dovolím napísať, že diskusia sa nadočakávania vydarila a to aj napriek tomu, že sa kryla s iným podujatím na fakulte.

Druhé promítání Filmového klubu