sobota 6. prosince 2008

Luboš Dobrovský na Fakultě Sociálních studií

V rámci minisérie přednášek v kurzu České zahraniční politiky vystoupil 25. 11. 2008 na půdě fakulty bývalý velvyslanec České republice v Rusku Luboš Dobrovský. Mimo postu velvyslance zastával Dobrovský po roce 1990 místa vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a ministra obrany v první federální vládě. Luboš Dobrovský mluvil bez obalu a věcně o našich vztazích k Rusku a o stále nejistě formulovaném postoji k Rusku a o potřebě vytvořit jasnou politiku v rámci Unie.
Po roce 1989 se Češi dostali z ruského vlivu dříve, než na to bylo Rusko samo připravené. Najednou se z jejich ohromného teritoria dřívějšího vlivu dostávali středoevropské země v čele s námi. Dobrovský zdůraznil význam rychlého odchodu vojsk Varšavské smlouvy (zásluho generála Šedivého a poslance Kocába) jako další citlivý bod ve vztazích k Rusku.
Podle Dobrovského není česká zahraniční politika dostatečně razantní, nejedná rozhodně a konzistentně a tříští se mezi několik center usilujících o vliv – ministerstvo zahraničí, prezident a opozice. Zejména posledně jmenovaný prvek výrazně působí, protože není období, kdyby opozice neměla diametrálně odlišný názor na zahr. politiku a neměnil se tak kurz při každé změně vlády. Klid zbraní tak nastal snad jen za trvání Opoziční smlouvy, kdy zahraniční politika ustoupila domácím problémům.
Dobrovský upozornil, že ačkoliv Rusko kulturně do Evropy patří, současný, téměř až diktátorský režim vládnoucích elit, rozhodně rysy demokracie evropského střihu nemá. Úkolem ČR by mělo být nadále působit aktivně v strukturách NATO a EU a zasadit se o tvorbu jasné koncepce ve vztahu k Ruské federaci.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Skutocne velmi zaujimava prednaska, hodnotim skutocne v ramci top 3 za tento semester. Pan Dobrovsky ma jednoznacne v mnohom prekvapil az dojal (hlavne svojou charizmou). Je pritom vcelku zaujimave, ze prave nanho asi ten znamy princip sucitenia, zzitia sa diplomatiov s primajucou krajinou a ich naslednej pravidelnej rotacie sa v tomto pripade neda identifikovat. Jeho priamost a jasne formulovane nezory, celkovy styl bolo zaujimave porovnat s prednaskou izraelskeho VV v CR nasledujuci den ...
Bol to jednoducho velmi prinosna prednaska CZP, ktorej dlhsie trvanie a diskusia by ma len a len potesili.