Diskusní setkání na téma
„NÁBOŽENSKÁ DISKRIMINACE V EVROPĚ VE 21. STOLETÍ?“
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 29. 4. 2010
Stát jako garant základních lidských práv a svobod v současné době čelí novým výzvám, které přirozeně vyvstávají s rostoucími globalizačními tendencemi. Významnou roli zde hraje příliv etnických menšin, jejichž odlišnost od evropských kulturních tradic je často vnímána jako hrozba a evropská intelektuální i politická elita s nimi jen ztěžka nachází kýžený dialog. Potlačovaná heterogenita a nárust společenské segmentace jako důsledek netolerantního diskursu a často bezkoncepční migrační politiky se pak zrcadlí v chování jedinců, většinové společnosti, ale i v postojích na národní a evropské úrovni. Ke žhavým tématům 21. století v multireligiózní realitě evropského prostoru tak jistě lze řadit otázku náboženské svobody. Patří sem jak svoboda demonstrovat svojí víru ve veřejném prostoru v míře, která nebude narušovat svobody jiných, tak i svoboda jednotlivce nebýt podrobován proselytismu jiných náboženství. Ve vztahu k oběma těmto aspektům lze dnes diskutovat o přímé a nepřímé diskriminaci na základě náboženského vyznání, a to jak v otázkách přístupu k zaměstnání či vzdělání, tak i při samotné tvorbě identit menšin ve společnosti. Nedocenění skutečnosti, že společenský pokrok a sociální smír souvisí s možností seberealizace, přístupem k informacím a interakcí mezi příslušníky většiny a menšiny, může mít pro budoucí podobu evropských společností nedozírné následky.
Diskusní setkání na téma „Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?“, jehož hlavními koordinátory byly JEF CZ a SS IIPS, se uskutečnilo v rámci celoevropské antidiskriminační kampaně Rady Evropy s názvem „Speak Out Against Discrimination“. Akce proběhla 29. dubna 2010 od 14:00 v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (učebna P52), za finanční podpory Informační kanceláře Rady Evropy v ČR.
Záznam z diskusního setkání:
Jednopanelové diskusní setkání bylo otevřeno úvodním slovem předsedy SS IIPS
Bc. Jana Husáka, který přivítal za Studenskou sekci Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity vážené hosty a návštěvníky akce a vřele poděkoval hlavnímu sponzorovi, a to Informační kanceláři Rady Evropy. Slova díků doplnil David Neuwirth, předseda Mladých evropských federalistů JEF CZ, který přednesl příspěvek o poslání a aktivitách JEF CZ v rámci společné evropské současnosti a budoucnosti. Dr. Dana Beková, ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy, v zápětí během svého představení kampaně „Speak Out Against Discrimination“ rozvinula zajímavou debatu kolem samotného termínu diskriminace. Publikum a přednášející se zamysleli nad nedostatečným vyjasněním terminologie spojené s diskriminací a nad otázkou definic.
Po úvodním slovu a vyjasnění základní problematiky diskriminace zahájila moderátorka Klára Bažantová hlavní část jednopanelového setkání a předala slovo JUDr. Mgr. Ivu Pospíšilovi, Ph.D. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který přispěl do diskuze tématem Rozhodování Evropského soudu pro lidská práva (ESPL) v různých kauzách náboženské diskriminace. Představil konkrétní případy náboženské diskriminace, pojmově vymezil různé podoby diskriminace. České prostředí označil v otázkách náboženské diskriminace za tolerantnější, kdy se v našich podmínkách tolerance odvíjí od vysoké míry ateismu. Dále zmínil nešťastné propojení státu a církve a označil jej jako jednoho z původců skupinové náboženské diskriminace. Představil problematiku nošení náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci a soukromými osobami. ESLP povětšinou nesouhlasí s viditelným nošením náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci, a to bez ohledu na vyznání. Diskriminační podtext lze najít u rozhodování ESLP v otázkách nošení náboženských symbolů soukromými osobami, kdy je nošení zakazováno převážně u případů spojených s islámem.
Po mnoha dalších zajímavých poznatcích přednesl místopředseda Amnesty International (AI) ČR Jan Duda příspěvek, ve kterém se zaměřil na pojetí náboženské diskriminace z pohledu AI. Po představení obecného konceptu zmínil Jan Duda typy konkrétních aktivit a vymezení AI vůči konkrétním případům náboženské diskriminace. Zdůraznil důležitost nevládní neziskové organizace jako nezaujatého signifikantního aktéra v boji proti diskriminaci.
Druhá část diskusního setkání byla věnovaná situaci islámu v EU. Ing. Muneeb Hassan Alrawi z Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně nastínil situaci islámu v ČR a pokusil se o komparaci se situací v členských státech EU. Zaměřil se na obtížnost registrací v rámci českých právních usnesení, jako problémové se mu jevilo získání prvního stupně registrace, které je obehnáno mnoha podmínkami, které jsou v českém prostředí těžce splnitelné. Pan Alrawi dále mluvil o postavení islámu v české společnosti, kterou i přes všechny překážky hodnotil jako positivní, a v komparaci se situacemi v ostatních státech EU ji označil za výbornou. M. S. Hasna, předseda Islámské nadace na Slovensku se věnoval situaci islámu na Slovensku. Problémy slovenské muslimské obce jsou většího rozsahu, podníceny aktuálním rozhodnutím slovenských legislativců. Druhé největší světové náboženství podléhá restrikci při registrace církve či náboženské společnosti, kdy je k registraci potřeba čestného prohlášení minimálně 20 000 plnoletých členů, kteří jsou občany SR a mají na jejím území trvalý pobyt. Musí se hlásit k církvi či náboženské společnosti, znát učení víry a být si vědomi práv a povinností vyplývajících ze členství v církvi či v náboženském společenství. Na závěr zmínil pan Hasna doporučení francouzského prezidenta, aby byl islám ve Francii prováděn diskrétně a skrytě.
Debata po konferenčním setkání:
Po přednesení příspěvků ctěnými hosty setkání zahájila moderátorka debatu s publikem. První myšlenka z publika směřovala ke spolupráci praktikujících křesťanů a muslimů, kteří jsou vůči státu podobně vymezeni a stojí na jedné straně barikády. Tato myšlenka vyvolala pouze souhlasné projevy přednášejících. Dalším probíraným tématem byla diskriminace versus svoboda projevu. Vlnu reakcí vyvolalo používání tradice jako odlišujícího kritéria při rozhodování soudních dvorů v otázkách náboženství.
Uzavření konference a občerstvení v Krmítku
Poslední slova díků směřovala k přednášejícím na konferenci. Po uzavření diskusního setkání se hosté odebrali do fakultního café Krmítko, kde se u občerstvení rozeběhly další diskuse a vytvořily nové společenské vazby.
Zhodnocení diskusního setkání:
V rámci diskusního setkání byli posluchači seznámeni s problémy náboženské diskriminace z pohledu evropských institucí, neziskového sektoru a osobní zkušenosti. Na případech z různých zemí byla přiblížena realita náboženské svobody, a to skrze případy Evropského soudu pro lidská práva a skrze osobní zkušenosti. Naší snahou bylo vzbudit v mladých lidech zájem o problematiku a motivovat je k zamyšlení a uvědomění si, že existence demokratické společnosti bez fundamentálního práva svobodného vyznání a myšlení není možná. Kulturní diverzita je zdrojem vzájemného obohacování.
Všem účastníkům a přednášejícím za celý organizační team srdečně děkuje
Klára Bažantová, SS IIPS a JEF CZ
zositka@gmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat