Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka

Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka
17. – 19. března 2010

Gruzie, Arménie a Turecko nesdílí pouze společnou hranici, ale čelí i společným politickým, bezpečnostním, ekonomickým a sociálním výzvám a hrozbám. Bilaterální vztahy se nachází na různé úrovni „zamrzání a rozmrzání“ konsensuální komunikace. Politické elity Gruzie, Arménie a Turecka zasedají ke společnému stolu stále častěji. Jejich vztahy jsou determinované vymezením a orientací zahraničních zájmů, situací etnických menšin a lidských práv, atraktivní geopolitickou situací, bojem se separatistickými tendencemi, vyrovnáváním se s historickými událostmi a mírou celkové demokratizace. Je možné pozorovat zvyšující se frekvenci společných debat a jasnější konceptuální vymezení vůči jednotlivým politikám sousedních států.
Jakou má Jižní Kavkaz a region Turecka hodnotu pro Evropskou unii a Českou republiku a v neposlední řadě pro politologii? Tranzitologická a konsolidologická cesta demokratizace postsovětských států Jižního Kavkazu, zamrznuté etnické konflikty, nestabilní vnitropolitická situace, střety zájmů okolních mocností a s tím spojené politické a bezpečnostní výzvy, staví tento region do oblasti zájmu politologické vědy. Stejně tak situace lidských práv a etnických menšin, boj s terorismem, existence a často neomezená moc nevolených institucí a snaha o evropskou integraci zrelevantňují pozici Turecka v očích politologie. Globalizace a změna bezpečnostního prostředí, s tím spojený vznik nových hrozeb a rizik, jejich dopady a interdisciplinárnost vědy podpořili zájem EU o Arménskou, Tureckou a Gruzínskou republiku. Na tuto skutečnost navázala konference, o které článek pojednává

Úvod
17. až 19. března 2010 se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uskutečnila třídenní konference. Organizační záštitu nad konferencí převzala Studentská sekce Mezinárodního politologického institutu Masarykovy univerzity (SS IIPS) a brněnská nevládní nezisková organizace Be International, o.s. K otázkám současných politických výzev Gruzie, Arménie a Turecka se vyjádřili občané zmíněných států, pohybující se v oblasti sociálních studií, respektive studií politicky zaměřených, a přednášející z české akademické a odborné oblasti. Každý den byl věnován jednomu regionu, počínaje Gruzií (17. 3.), pokračujíce Arménií (18. 3.) a konče kurdským regionem v Turecku (19. 3). Komunikačním jazykem konferencí byla angličtina a konference byly přístupné veřejnosti.
Dvou-panelová čtyřhodinová konference byla započata úvodníkem pojednávajícím obecně o regionu. Úvodník byl následován prvním panelem věnujícím se aktuálním politickým výzvám regionu. Přednášejícími první části panelu byly gruzínští, arménští a turečtí občané, a to lidé vzdělaní v oblasti sociálních věd a účastníci mezinárodního projektu Evropské komise „Human is the reason, human is the answer“, organizovaném kontinuálně s konferencí v Brně. Následovala diskuse, zakončená občerstvovací pauzou. Druhý panel konference patřil českým odborníkům a akademikům a byl také zakončen diskusí. Neformální kulturní večer, který byl uspořádán panelisty první části konference, byl tečkou za každým konferenčním dnem a přilákal mnoho návštěvníků. Mezi přednášejícími se objevili například generální tajemnice a více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže (YATA), gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA, ředitel nejaktivnějšího arménského sociologického výzkumného institutu, arménský přednášející z Yerevanské státní univerzity a další. Za stolec odborníků usedli předseda Gruzínské diaspory Bc. Jimi Dabrundashvili, Dr. Emil Souleimanov, specialista na kurdskou problematiku Petr Kubálek a další.