Gruzie: Současné politické výzvy
Moderátorka a organizátorka akce Klára Bažantová zahájila vřelým přivítáním a slovy díků tři konferenční dny. Úvodní slovo pronesl více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže a gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA Tornike Metreveli. Uvolněnou atmosféru navodil přátelským upozorněním, že Gruzie je situována na Kavkaze, a ne v USA, jak anglický název (Georgia), mylně napovídá. Jádrem jeho příspěvku bylo představení gruzínského tématu jako aktuálního a relevantního.
První panel
První panelista Tornike Lezhava z Nantes university ve Francii přednesl příspěvek na téma Čtyřicet století starobylého národa a kultury, ve kterém představil nejdůležitější milníky a fakta gruzínské historie a zaměřil se na její bohaté kulturní dědictví. Slova se poté ujala generální tajemnice gruzínské Atlantické aliance mládeže Ana Kurdgelashvili z Tbiliské státní univerzity. Její příspěvek byl věnován otázkám multi-etnicity Jižního Kavkazu. Geografická poloha Gruzie se podepsala na etnické diverzitě státu a stala se jejím pozitivem i negativem. Neopomněla důležitý fakt, že etnické menšiny jsou často oběťmi útlaku. Představila postoje postsovětských gruzínských prezidentů Zviada Gamsakhurdii, Eduarda Shevardnadzeho a současného Mikheila Saakashviliho. Na konci svého příspěvku se zamyslela nad současnou vládní politikou a činností NGOs a ohodnotila je jako velmi pozitivní. Předsedkyně oddělení výzkumu a vzdělání Tbiliské finanční mezinárodní organizace Ana Gachechiladze z Gruzínské americké univerzity přispěla historicko-politicko-analytickou studií gruzínské historie na téma 200 let rezistence. Zaměřila se na moderní historii Gruzie. Prozápadní politiku Gruzie označila za jasný důvod ruského zvýšeného „zájmu“. Slečna Gachechiladze seznámila publikum s příkladovým porušováním mezinárodního práva na ruské straně.
Diskuse
První panel konference následovala bouřlivá diskuse. Začátek diskuse zahájila samotná organizátorka akce, Klára Bažantová, svým dotazem, zda gruzínské menšiny skutečně disponuji stejnými právy jako majorita a zda i přes oficiální proklamace vlády ohledně rovného zacházení přece jen neexistují rozdíly v tom, jak s nimi gruzínská většina jedná. Ana Kurdgelashvili účastníky ujistila o tom, že tomu tak skutečně je, a to zejména díky propracované multikulturní politice státu respektující kulturní a hodnotová specifika jednotlivých etnik. Samotné menšiny mají zájem na tom, stát se Gruzínci, přestávají sami sebe vnímat jako utiskovanou skupinu. Dá se říci, že zde funguje princip dvojího občanství, kdy jedinci cítí příslušnost nejen k určité etnické skupině, ale zároveň i ke Gruzii jako celku.
V návaznosti na předcházející otázku, která byla podnětem pro rozpoutání velmi živé debaty, padl z řad obecenstva dotaz, jak se Gruzie vyrovnává s kurdskou menšinou. Slečna Kurdgelashvili odvětila, že neexistuje rozdíl mezi tím, jak je zacházeno s Kurdy či jinými gruzínskými menšinami. Garantována jsou stejná práva jako ostatním. Je však pochopitelné, že díky své na první pohled zjevné odlišnosti jsou dobře rozeznatelní, a možná tedy i to je důvodem toho, proč o nich kolují nezištné vtipy. Slečna Bažantová připojila osobní zkušenost, kdy na gruzínské tržnici byla svědkem označování kurdské menšiny, která byla pro gruzínské etnikum jasně rozeznatelná.
Zástupce SS IIPS Ondřeje Schütze dále zajímalo, proč se Gruzie považuje za součást Evropy, tj. na základě jakých důvodů, ať už geografických či mentálních, dominuje představa, že by se Gruzie měla řadit po bok evropských států. Rozpoutala se debata, zda by měla kterákoliv země kavkazského či středoasijského regionu, přejímající reformy po vzoru západních demokracií, být považována za zemi evropskou.
Druhý panel
Druhý panel konference zahájil Dr. Emil Souleimanov z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity. Pan Souleimanov se krátce představil a požádal publikum o toleranci a ohleduplnost v souvislosti s probíranými tématy. Gruzínská zahraniční politika byla hlavní náplní jeho příspěvku. Komparoval zahraniční politiku dalších kavkazských států a zdůraznil důležitost reakcí západních států a institucí, kterým je připisována velká role, a které jsou často esenciální pro vývoj vztahů v kavkazském regionu.
Mgr. Zinaida Schevchuk z FSS MU seznámila publikum ve svém příspěvku Gruzie na cestě do NATO s možnostmi rozšiřování Severoatlantické organizace. Historická analýza NATO-gruzínského vztahu byla následována motivačními body, které jsou klíčové pro bezpečnostní dimenzi budoucnosti Gruzie. Podle paní Schevchuk můžeme vytyčit čtyři kritéria, které musí Gruzie splnit před vstupem do NATO. Jedná se o politickou stabilitu, kompletní podporu obyvatel, vojenskou způsobilost a vyřešení zmrazených konfliktů. Druhý bod je možno považovat za splněný, 77% gruzínských občanů souhlasilo se vstupem Gruzie do NATO v referendu z r. 2003, ostatní kritéria je nutné co nejdříve splnit.
Předseda gruzínské diaspory v ČR Bc. Jimi Dabrundashvili věnoval svůj příspěvek upozorněním na okupaci Gruzie od r. 2008. Na promítnutých fotografiích dokazoval sílu ruské agrese a realitu ruské okupace. S lítostí zmínil neinformovanost českých občanů o ruské okupaci dvou autonomních oblastí nezávislého suverénního státu Gruzie, která úzce koresponduje s historickou zkušeností Československa.
Prezentace Bc. Giorgiho Pipii z FSS MU prokázala aktuálnost rusko-gruzínských vztahů, které tvořily osu konference. Gruzie versus Rusko od počátku bylo téma posledního příspěvku.
Diskuse
Druhý debatní blok byl zahájen otázkou, která padla mezi hosty konference. Jimi Dabrundashvili směřoval svůj dotaz na Emila Souleimanovova a ptal se na jeho připravovanou knihu o historii Gruzie. Emil Souleimanov se s radostí podělil o informace o své nové knize.
Další debata se stočila kolem otázky gruzínsko-ruských vztahů. Podle Souleimanovova je hlavním problémem celé situace to, že Rusko stále podporuje gruzínské separatisty. Kdyby se Rusko odklonilo od této politiky, bývalé republiky Sovětského svazu by byly ochotné se svých územních nároků vzdát. Pan Dabrundashvili tuto debatu doplnil o ekonomické srovnání obou zemí a konstatování, že Gruzie, na rozdíl od Ruska, směřuje velkou část svých výdajů na zdokonalování technologií, vzdělávání, výzkum, apod. V investicích do rozvoje lidského kapitálu a technologického zázemí vidí budoucí potenciál Gruzie. Pan Dabrundashvili ovšem stihl poukázat také na skutečnost, že postoj Evropy vůči Gruzii je zcela nejednoznačný a liknavý. Dovolával se jasného postoje a hlasu EU, tj. zda Gruzii v jejich ambicích podpoří či ne, a jaké záměry s ní do budoucna má. Poslední otázka směřovala k citlivému tématu.
Publikum zajímalo, zda dotyční hosté podporují nezávislost Kosova a zda věří v možnost, že by došlo k znovuzískání odtržených gruzínských provincií. Paní Zinaida Shevchuk se k dané otázce vyslovila s ohledem na problematiku vstupu Gruzie do NATO. Trvala na názoru, že je třeba zemi konsolidovat a vyvarovat se územních sporů, které by mohly vést k destabilizaci země a tím ohrozit potenciální členství Gruzie v NATO. Pan Giorgi Pipia nezávislost Kosova neuznává. Odkázal zároveň i k nesouhlasnému stanovisku gruzínského parlamentu k této otázce. Stejně tak ani podle pana Souleimanova nemělo být Kosovo svobodné. Rozvinul dále polemickou otázku, jak dosáhnout zpětného znovuzískání ztracených provincií. Podle něj musí dojít v prvé řadě ke změně moci a politiky v Rusku. Bude záležet na tom, zda ze své silné pozice bude ochotno ustoupit. Pan Dabrundashvili se v otázce Kosova neodklonil od všeobecně přijímaného názoru, že uznání nezávislosti Kosova nebylo dobrým krokem.
Gruzínský národní večer
Neformální navazující aktivitou konferencí se staly mezinárodní večery jednotlivých účastnických zemí, které proběhly v Bárečku na Flédě. Tyto večery byly veřejně přístupné nejen účastníkům projektu, ale i návštěvníkům konference. Mezinárodní večery poskytly prostor pro navázání neoficiálních kontaktů a přátelství, i exkurzi do tradicí a mentality národů, což prohloubilo dojmy získané na konferenci.
Prvním ze série mezinárodních večerů byl gruzínský. Měli jsme tu čest vyslechnout si několik tradičních lidových písní, zhlédnout množství fotografií, ochutnat pravé gruzínské víno. Nejpřínosnější ale bylo jednoznačně vybudování neformální přátelské atmosféry, která stmelila účastníky diskusí. Příjemným zpestřením večera byly video záznamy vystoupení folklórních skupin, které nám přiblížily pozici Gruzie jako země na křižovatce mezi Asií a Evropou.
Žádné komentáře:
Okomentovat