Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka (Arménie)

Arménie: Současné politické výzvy
Druhý den konference se téma stočilo směrem více na jih, a to k Arménské republice. Moderátor Bc. Jan Husák představil záměr konference a její organizační pozadí. Úvodní slovo bylo proneseno Hovhannes Grigoryanem, ředitelem Institutu pro politickou a sociologickou konsultaci a co-presidentem nevládní neziskové organizace YERITAC. Pan Grigoryan představil fakta a historické milníky vývoje Arménie. Zmínil ekonomický růst Arménie, úlohu křesťanství, tragické události arménské genocidy, problematiku sovětské éry a nedokončenou demokratizaci. Zamyslel se nad kontroverzí pojímání EU jako kolébky svobody a zároveň jako hrozby pro národní identitu.

První panel
Hamlet Melkumyan, student antropologie Jerevanské státní univerzity seznámil návštěvníky konference s posláním NGO YERITAC. Věnoval se projektům a akcím a nabídl prostor pro budoucí kooperaci. Ekonomka a mládežnická aktivistka Anna Ghazaryan přednesla příspěvek na téma Arménské ženy u moci. Ve jménu ženských práv zdůraznila důležitost genderové rovnosti v arménské společnosti a představila důležité ženy arménského politického života. Lusine Shahnazaryan, ředitelka Mezinárodního centra jazyků a školení, kladla důraz na roli arménské mládeže v rozhodovacích procesech. Ve svém zajímavém příspěvku zdůraznila masivní růst hlasu mládeže v postsovětském prostoru. Participace mladých lidí v arménské občanské společnosti se prohlubuje a vytváří signifikantní aspekt rozhodovacího procesu. Svůj příspěvek ukončila optimisticky, a to rčením, že nemožné je příležitost. Novinářka a blogerka Shushan Harutyunyan mluvila o svobodě medií v Arménii. Upozornila na fakt, že většina médií v Arménii je silně provládní, a že situaci svobody médii byla v posledním výzkumu americké NGO Freedom House klasifikována jako částečně svobodná. Poutavou částí příspěvku bylo zamyšlení nad sebe-cenzurou, způsobenou nevědomostí novinářů o svých právech. Situace svobody médií je zrcadlem nedokončené konsolidační cesty demokracie a hlavně zrcadlem arménské postsovětské mentality.

Diskuse
První panel konference vyvolal velký zájem publika. Diskuse byla uvedena dotazem směřujícím na všechny přednášející. Jak by měla podle Vašeho názoru vypadat současná Arménie? Slečna Harutyunyan z pozice novináře projevila přání hlouběji demokratizovat média a celou společnost. Podle pana Grigoryana by se měla současná Arménie zaměřit na sociální problémy, vyvíjet racionální politiku a zbavit se pocitů méněcennosti ze západní Evropy. Slečna Shahnazaryan projevila přání liberalizovat vzdělání a zmírnit korupci ve školství. Pan Melkumyan projevil zájem na obohacení zahraničních vztahy a nové partnery, a to Čínu a Japonsko. Další dotaz směřoval na stereotypizaci častým vtipkováním, které je rysem arménsko-gruzínského vztahu. Byla prodiskutována možnost zapojení Arménie do nových programů energetické bezpečnosti, situace etnických menšin a konflikt identity v Náhorním Karabachu, který brání implementaci mezinárodního práva. Bylo upozorněno na ruské vojenské základy v oblasti Náhorního Karabachu, čímž Rusové upevňují svou pozici na Kavkaze. Pan Grigoryan zdůraznil roli Arménie v diplomatickém vyjednávání o znovu otevření gruzínsko-ruské hranice pro mezinárodní obchodní transfer.
Diskutovaným tématem byla také turecká přístupová jednání. Je možný přistup Turecka do EU předzvěstí evropské budoucnosti pro Jižní Kavkaz?

Druhý panel
Druhý panel byl reprezentován komentářem Dr. Emila Souleimanovova, který započal svůj příspěvek popisem fenoménu komplexů malých národů. Věnoval se problematice silné migrační vlny proudící z Arménie do zahraničí, konfliktu mezi liberalismem a konzervatismem a mezi modernismem a tradicionalismem v arménské společnosti. Pan Souleimanov dále komentoval arménsko-ruské a arménsko-turecké vztahy a zmínil perspektivu přístupové vlny způsobené vstupem Turecka do EU.

Diskuse
Následující debata mezi publikem a přednášejícími se nesla v podobném tematickém duchu jako debata po prvním panelu. Dotazy směřovaly k rusko-arménskému vztahu. Pan Grigoryan zmínil dva milióny Arménů žijících v Rusku, v důsledku tohoto faktu má 75% arménských rodin člena rodiny v Rusku. Tato skutečnost utváří racionální podobu politiky vůči Rusku. Také historická zkušenost Arménie, hrozba ze stran turkických národů a konflikt v Náhorním Karabachu, formují kladné rusko-arménské vztahy.

Arménský národní večer
Druhý mezinárodní večer byl v režii Arménie. Arménská skupina si pro všechny účastníky projektu přichystala prezentaci své země. Všichni, kteří do Bárečku na Flédě dorazili, měli možnost seznámit se nejen s arménskou tradiční kulturou a historií, ale s vyhlášenou arménskou pohostinností. Ochutnali jsme vyhlášený arménský koňak a chuťové buňky potěšili tradičními pochutinami.