středa 24. listopadu 2010
čtvrtek 18. listopadu 2010
Diskuze s Aaronem E. Ringelem
S laskavým svolením organizačního týmu konference How to Communicate Politics (která proběhne na FSS příští týden, info na jejich FB), budeme mít možnost diskutovat s panem AARONEM E. RINGELEM!
Pan Ringel vedl kampaň republikánského kandidáta Michaela Grimma do Kongresu, v nedávno proběhlých doplňovacích volbách, a dovedl ji do úspěšného konce (nutno podotknout, že v dlouhodobě demokratickém okrsku).
info ke kampani: http://www.grimmforcongress.com/
Je to tedy ta nejfunfovanější osoba, která může promluvit o změně strategie volební kampaně republikánů, o jejich nových tématech, cílech a provedení! Pokud se jen trochu zajímáte o politický marketing, nenechte si diskuzi ujít!
Aby zajímavých námětů k diskuzi nebylo málo, tak se i aktivně účastnil války v Iráku, je to bývalý mariňák a má zkušenosti přímo z Ar Ramadi.
Toto téma se sice očividně odlišuje od politického marketingu, ale nabízí se jedinečná příležitost jak získat svědectví o válce v Iráku od jejího účastníka a případně i konfrontovat své názory a pohledy na věc s bývalým mariňákem, který "byl u toho".
Diskuze proběhne příští úterý, 23. listopadu, v místnosti U35, od 10 hodin. To Vám ovšem ještě zavčas připomene zanedlouho vytvořená událost..
Nakonec, ehm, maličkost, diskuze bude, vzhledem k původu hosta, samozřejmě probíhat v angličtině. Ale nedejte se tím odradit! Aby jste se mohli, i aktivně, zúčastnit, nemusíte umět anglicky jako rodilý mluvčí!
Poznamenejte si to do diáře, přijďte a nebojte se dozvědět se víc!!
neděle 14. listopadu 2010
Filmový klub: Religulous
Ve čtvrtek 18. listopadu jsme s americkým komikem Billem Maherem cestovali doslova po celém světě a zpovídali duchovní vůdce, následovníky i odpadlíky od hlavních světových náboženství i různých podivných a obskurních věr.
Dokument Religulous amerického režiséra Larryho Charlese, který je u nás známý jako autor snímků Borat či Brüno, z roku 2008 je v současné době sedmým komerčně nejúspěšnějším americkým dokumentem v dějinách kinematografie. Jeho tvůrce, producent i hlavní protagonista, Bill Maher, je kontroverzním komikem a politickým komentátorem. Popularitu získal zejména díky své late night show Politically Incorrect, která se v USA vysílala v letech 1993-2002 a spekuluje se o tom, že byla zrušena kvůli Maherovým komentářům k teroristickým útokům z 11. září. Dnes je vynikající Bill Maher k vidění na HBO i na YouTube v talk show Real Time with Bill Maher. Ačkoli sám odmítá termín "ateista", patří společně s Richardem Dawkinsem, Samem Harrisem či Christopherem Hitchensem mezi prominentní současné kritiky náboženství.
Ačkoli promítání probíhalo hned den po státním svátku, účast studentů byla překvapivě hojná. Naše oblíbená promítací učebna U42 byla téměř zcela zaplněna. Původně se měl promítání a následné diskuse účastnit i speciální host, brněnský katolický kněz a publicista Jan Hanák, na poslední chvíli ale bohužel odmítl účast kvůli nemoci. Že by zásah vyšší moci? I přesto byla následná debata diváků velmi živá, mimořádně dlouhá a - což u tohoto tématu rozhodně není zvykem - i věcná.
Za Filmový klub
Kamil Gregor
sobota 13. listopadu 2010
Filmový klub se již podruhé podílel na neoficiálním zakončení Česko-německého dne MU, tedy na promítání filmu s tématikou vztahující se k česko-německým vztahům. Letošní zakončení však bylo trochu netradiční. Nekonalo se na půdě FSS MU, ale přes ulici v Sále Břetislava Bakaly. Dostalo se nám tak větších prostorů a mohli jsme si užít téměř festivalovou atmosféru. Na letošní snímek Bílá stuha přišlu zhruba 80 diváků. Další netradiční částí bylo zahájení filmu. Jelikož nejsme zvyklí na tak velké prostory a na tolik diváků, posílili jsme náš tým a byli jsme na uvedení hned 4. Každý člen projektového týmu Filmového klubu představil jednu část filmu. Diváci se tak dozvěděli více o oceněních, které film získal, o jeho uměleckém hledisku, o režisérovi a také o dobovém kontextu, ve kterém se film odehrává. Ačkoliv toto promítání bylo hned v několika bodech výjimečné, nemohla chybět debata na závěr. Té se sice zúčastnilo již jen zhruba 20 diváků, nicméně ani tak neztratila svůj náboj. S diváky jsme tak diskutovali nejen o filmu samotném a charakteru postav, ale i o politickém kontextu doby, ve které se film odehrával. Už se těšíme na příští rok a další výborný kousek německé kinematografie!
Za FK SS IIPS Jan Najman
pátek 12. listopadu 2010
Jeden svět - Promítej i ty!: Kimčongílie
Ve čtvrtek 11. listopadu jsme se s Filmovým klubem potajmu (a samozřejmě bez víza) vypravili do nejizolovanější země dnešního světa, do Korejské lidově demokratické republiky (pst, Kimovi o tom neříkejte). Snímek jsme tentokrát promítali v kooperaci s lidskoprávním českým festivalem Jeden Svět.
Dokument Kimčongílie byl poprvé představen minulý rok na americkém festivalu Sundance a už tam se o něm mluvilo jako o jednom z nejzdařilejších dokumetů reflektujícím současný režim KLDR a zejména hrůzy s ním spojené. I studenty na naší fakultě evidentně zajímala velmi pohnutá a smutná vyprávění Severokorejců, kterým se často jen snůškou těch největších náhod podařilo z některého z tvrdých a nepropustných trestních zařízení KLDR uniknout a dostat se do emigrace, nejčastěji do Jižní Korei. Naše stálá učebna pro tento semestr - U42, byla obsazená do posledního křesla. Jsme upřímně rádi, že dokument s lehkými prvky umělecké kamery dokázal přitáhnout toliko zájmu, zejména v den, kdy jen o kousek dál na brněnském Náměstí Svobody probíhal svatomartinský košt vína a těšíme se zase obtýden nanovo, s tentokrát odlehčeným polo-dokumentem, který se formou satiry snaží dokázat, že náboženství je pouhopouhá porucha myšlení. Tak tedy, s pánem Bohem a snímkem Religulous naviděnou ve čtvrtek :)
vendy
Dokument Kimčongílie byl poprvé představen minulý rok na americkém festivalu Sundance a už tam se o něm mluvilo jako o jednom z nejzdařilejších dokumetů reflektujícím současný režim KLDR a zejména hrůzy s ním spojené. I studenty na naší fakultě evidentně zajímala velmi pohnutá a smutná vyprávění Severokorejců, kterým se často jen snůškou těch největších náhod podařilo z některého z tvrdých a nepropustných trestních zařízení KLDR uniknout a dostat se do emigrace, nejčastěji do Jižní Korei. Naše stálá učebna pro tento semestr - U42, byla obsazená do posledního křesla. Jsme upřímně rádi, že dokument s lehkými prvky umělecké kamery dokázal přitáhnout toliko zájmu, zejména v den, kdy jen o kousek dál na brněnském Náměstí Svobody probíhal svatomartinský košt vína a těšíme se zase obtýden nanovo, s tentokrát odlehčeným polo-dokumentem, který se formou satiry snaží dokázat, že náboženství je pouhopouhá porucha myšlení. Tak tedy, s pánem Bohem a snímkem Religulous naviděnou ve čtvrtek :)
vendy
sobota 6. listopadu 2010
pondělí 1. listopadu 2010
Filmový klub: Náš vůdce
Minulý týden jsme vás konečně po roce slibování vyslyšeli a dočkali jste se filmu Náš vůdce. Nechybělo však mnoho a zapomněli bychom na něj i nyní, tolik dobrých filmů máme, že nevíme, který dřív pustit. Jsme rádi, že o Filmový klub je takový zájem a poctili jste nás tak hojnou návštěvností (téměř 70 diváků), což jsme opravdu nečekali a projevilo se to technicky na menším zdržení promítání. Ale kdo by nepočkal na takový film, jako je Náš vůdce. Před promítáním jste mohli opět shlédnout nový trailer Filmového klubu a také trailer k promítanému filmu. Následně byl film krátce uveden jak po filmové, tak i té „realistické“ stránce (sociologický experiment Rona Jonese z roku 1969 na střední škole v Palo Alto v Californii). Po filmu nás do této problematiky uvedl náš host, odborník na extremismus a radikalismus, působící na katedře Politologie FSS. Ten nás uvedl do problematiky na základě podobného experimentu – Standfordský vězeňský experiment z roku 1971. Na konec zbyl samozřejmě i čas na otázky a debatu se studenty, která se týkala nejen těchto výše zmíněných experimentů, ale i potencionální možnosti dosáhnout diktatury v dnešní společnosti. Tímto bychom rádi ještě jednou poděkovali PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D., že si na nás našel čas a i vám všem, že jste stále našimi věrnými diváky :)
Za FK SS IIPS Jan Najman
středa 20. října 2010
Filmový klub: Čtyři lvi
Film, který nese přívlastek politicky nekorektního filmu, plného britského a černého humoru jsme zařadili z důvodu své odlehčenosti do proudu víceméně seriozních filmů, které se v FK objevují a to i přesto, že si de facto dělá legraci z velmi vážné problematiky sebevražedného terorismu. Režisér snímku Chris Morris, kterého mnozí z Vás znají ze seriálu IT Crowds, se rozhodl natočením tohoto humorem nabitého filmu prolomit hysterii, která se stala po vstupu terorismu na globální pole 11. září 2001 více či méně součástí života každého z nás.
Jako hosta do diskuse po filmu jsme mohli přivítat Mgr. Hynka Melichara z olomoucké univerzity, který se problematikou zabývá. Následovala tedy cca půlhodinová debata o sebevražedném terorismu a terorismu obecně, uvedena komentářem samotného hosta.
Snímek Čtyři lvi Filmový klub přinesl do zcela zaplněné učebny AVC ještě předtím, než se objevil v brněnských kinech. Děkujeme za Váš zájem.
Za FK
Kateřina Chytilová
neděle 17. října 2010
Nová filmová sezóna začala!
Ve čtvrtek 14.10. jsme skočili ve velkém do v pořadí již třetí promítací sezóny FK SS IIPS.
Pro naše milé diváky jsme si připravili žhavé uvítání v podobě trháku posledních dní Wall Street: Peníze nikdy nespí, který měl před pouhými pár dny premiéru v českých kinech.
S novou sezónou jsme ale také přinesli našim stálým i novým divákům malé - o to snad ale více milé, změny v promítacím schématu, které by měly do budoucna aktivitu filmového klubu ještě více profilovat jako velmi neformálního, polo-akademicky pojatého setkávání filmových nadšenců, kteří mají zájem zejména o fenomén filmu samotný.
A nakonec, to protože naše práce v průběhu semestrů, co už za námi uplynuly, získává čím dál větší dávku organizovanosti, s přesahem promítacího plánu na celý semestr, budete se na každém promítání setkávat také s filmovými trailery na filmy nadcházející tak, abyste věděli přesně co, kdy, jak a hlavně že každý čtvrtek! :)
středa 13. října 2010
Aktuální info!
S novým semestrem pokračuje činnost studentské sekce!
Pro ty, kdo se nemohli zúčastnit zahajovací schůzky nebo si zapomněli poznačit ten správný kontakt, případně si něco rozmysleli shrneme základní informace i tady na blogu.
Etiketa a protokol
vedoucí projektu: Kristína Tabačková
Pro pamětníky je hodno poznamenat, že tento projekt začal před dvěma lety s cyklem přednášek o Etiketě s těmi nejprestižnějšími hosty. Loni měl přijet europoslanec Kukan, kterému přílet překazila islandské sopka. Pokud Vás právě takové věci zajímají, chcete navázat na uplynulé roky a pokračovat právě v tomto projektu, ozvěte se na mail 273690@mail.muni.cz
Zaměřeno do EU
vedoucí projektu: Zbyněk Smetana
Nechcete nechat svoje seminárky ležet na disku nebo v útrobách ISu? Chcete si vyzkoušet publikační činnost, psát analytické články nebo čas od času napsat recenzi? Pak je projekt Zaměřeno právě pro Vás! Ve spolupráci s Global Politics a pod vedením Zbyňka Smetany si uděláte první zářezy v publikační historii.
Pokud se chcete zapojit, ozvěte se zamerenonaeu@gmail.com
publikované články: www.globalpolitics.cz/zamereno-na-eu
web: zamerenonaeu.webnode.cz
facebook: Zaměřeno na EU - Analytické centrum Studentské sekce IIPS
Debaty
vedoucí projektu: Michal Vít
Srdeční záležitost Studentské sekce, debaty, respektive diskuze. Cílem tohoto projektu je zprostředkovat studentům možnost prodiskutovat aktuální témata s odborníky, místními nebo externími, položit dotazy na témata, která na přednáškách zůstávají na kraji zájmu nebo úplně nepovšimnutá.
Pokud si chcete vyzkoušet zorganizovat debatu, vymyslet téma, vybrat a pozvat hosta a třeba i diskuzi odmoderovat, ozvěte se Michalovi na mail: vit.michal@yahoo.com
Filmový klub
vedoucí projektu: Honza Najman, Káťa Chytilová
Aktuální témata z trochu jiného pohledu zažijete ve Filmovém klubu. Promítání vybraných filmů a následná diskuze stimuluje nejen čistě akademické buňky, ale i Vaše kulturní já. Letos má Filmový klub i zbrusu nové promo, na které se můžete podívat na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=q0hUEhqfKR4
Pokud máte zájem o tenhle projekt, ozvěte se na mail najman.jan@seznam.cz
a nebo se podívejte na Facebooku Filmový klub SS IIPS
pořad Summit
vedoucí projektu: Lukáš Kuchta, David Kopecký
"Když chcete znát souvislosti" je heslo našeho pořadu na Rádiu R. Názory studentů a studentek na nejrozmanitější témata z oblasti mezinárodních vztahů, politologie a evropských studií, pořad se snaží dávat věci do souvislostí a přinést nový pohled na aktuální dění.
Navíc, pokud se zapojíte do přípravy pořadu, vyzkoušíte si práci v rádiu se vším všudy a navíc Vás budou poslouchat věrní posluchači jak živě, tak následně ze záznamu!
Pokud Vás zaujal právě pořad Summit, ozvěte se na porad.summit@gmail.com, nebo kopeckydav@gmail.com.
Toto jsou naše v současnosti běžící projekty, pokud Vám v nabídce něco chybí (jako třeba exkurze) a chtěli byste se zapojit právě do takových aktivit, neváhejte se ozvat na mail student@iips.cz, Vaší aktivitě se meze nekladou a určitě si budete moct zrealizovat právě Váš vysněný projekt!
Pro ty, kdo se nemohli zúčastnit zahajovací schůzky nebo si zapomněli poznačit ten správný kontakt, případně si něco rozmysleli shrneme základní informace i tady na blogu.
Etiketa a protokol
vedoucí projektu: Kristína Tabačková
Pro pamětníky je hodno poznamenat, že tento projekt začal před dvěma lety s cyklem přednášek o Etiketě s těmi nejprestižnějšími hosty. Loni měl přijet europoslanec Kukan, kterému přílet překazila islandské sopka. Pokud Vás právě takové věci zajímají, chcete navázat na uplynulé roky a pokračovat právě v tomto projektu, ozvěte se na mail 273690@mail.muni.cz
Zaměřeno do EU
vedoucí projektu: Zbyněk Smetana
Nechcete nechat svoje seminárky ležet na disku nebo v útrobách ISu? Chcete si vyzkoušet publikační činnost, psát analytické články nebo čas od času napsat recenzi? Pak je projekt Zaměřeno právě pro Vás! Ve spolupráci s Global Politics a pod vedením Zbyňka Smetany si uděláte první zářezy v publikační historii.
Pokud se chcete zapojit, ozvěte se zamerenonaeu@gmail.com
publikované články: www.globalpolitics.cz/zamereno-na-eu
web: zamerenonaeu.webnode.cz
facebook: Zaměřeno na EU - Analytické centrum Studentské sekce IIPS
Debaty
vedoucí projektu: Michal Vít
Srdeční záležitost Studentské sekce, debaty, respektive diskuze. Cílem tohoto projektu je zprostředkovat studentům možnost prodiskutovat aktuální témata s odborníky, místními nebo externími, položit dotazy na témata, která na přednáškách zůstávají na kraji zájmu nebo úplně nepovšimnutá.
Pokud si chcete vyzkoušet zorganizovat debatu, vymyslet téma, vybrat a pozvat hosta a třeba i diskuzi odmoderovat, ozvěte se Michalovi na mail: vit.michal@yahoo.com
Filmový klub
vedoucí projektu: Honza Najman, Káťa Chytilová
Aktuální témata z trochu jiného pohledu zažijete ve Filmovém klubu. Promítání vybraných filmů a následná diskuze stimuluje nejen čistě akademické buňky, ale i Vaše kulturní já. Letos má Filmový klub i zbrusu nové promo, na které se můžete podívat na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=q0hUEhqfKR4
Pokud máte zájem o tenhle projekt, ozvěte se na mail najman.jan@seznam.cz
a nebo se podívejte na Facebooku Filmový klub SS IIPS
pořad Summit
vedoucí projektu: Lukáš Kuchta, David Kopecký
"Když chcete znát souvislosti" je heslo našeho pořadu na Rádiu R. Názory studentů a studentek na nejrozmanitější témata z oblasti mezinárodních vztahů, politologie a evropských studií, pořad se snaží dávat věci do souvislostí a přinést nový pohled na aktuální dění.
Navíc, pokud se zapojíte do přípravy pořadu, vyzkoušíte si práci v rádiu se vším všudy a navíc Vás budou poslouchat věrní posluchači jak živě, tak následně ze záznamu!
Pokud Vás zaujal právě pořad Summit, ozvěte se na porad.summit@gmail.com, nebo kopeckydav@gmail.com.
Toto jsou naše v současnosti běžící projekty, pokud Vám v nabídce něco chybí (jako třeba exkurze) a chtěli byste se zapojit právě do takových aktivit, neváhejte se ozvat na mail student@iips.cz, Vaší aktivitě se meze nekladou a určitě si budete moct zrealizovat právě Váš vysněný projekt!
čtvrtek 20. května 2010
Filmový klub a Promo
Vážení přátelé filmového klubu,
konec tohoto semestru se nezadržitelně přiblížil a s ním také konec promítání Filmového klubu. Věříme však, že i přes léto zůstanete filmu věrni a vydáte se vychutnávat další filmové lahůdky na nejrůznější filmové festivaly. Až se vrátíte, budeme tu opět my s další pestrou nabídkou atraktivních filmových zážitků. Nicméně rádi bychom si prodloužili s vámi atmosféru léta a přiblížili se filmovým festivalům. Proto bychom chtěli do nového semestru vstoupit poprvé i se znělkou, kterou byste mohli pravidelně slýchat jak před promítáním, tak třeba i v upoutávkách rozhlasového vysílání rádia R. A protože je to znělka, kterou budete slýchat především vy diváci, byli bychom rádi, kdybyste se s námi na její tvorbě podíleli. Jsme otevřeni všem nápadům a návrhům. Jistě přes léto uvidíte spousty takových znělek, které vás inspirují.
Na jakékoli nápady je prostor na naší fanpage na facebooku. Nebo můžete kontaktovat přímo koordinátory Filmového klubu - Honzu Najmana - 363713@mail.muni.cz nebo Káťu Chytilovou - 323201@mail.muni.cz
pondělí 17. května 2010
Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka
Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka
17. – 19. března 2010
Gruzie, Arménie a Turecko nesdílí pouze společnou hranici, ale čelí i společným politickým, bezpečnostním, ekonomickým a sociálním výzvám a hrozbám. Bilaterální vztahy se nachází na různé úrovni „zamrzání a rozmrzání“ konsensuální komunikace. Politické elity Gruzie, Arménie a Turecka zasedají ke společnému stolu stále častěji. Jejich vztahy jsou determinované vymezením a orientací zahraničních zájmů, situací etnických menšin a lidských práv, atraktivní geopolitickou situací, bojem se separatistickými tendencemi, vyrovnáváním se s historickými událostmi a mírou celkové demokratizace. Je možné pozorovat zvyšující se frekvenci společných debat a jasnější konceptuální vymezení vůči jednotlivým politikám sousedních států.
Jakou má Jižní Kavkaz a region Turecka hodnotu pro Evropskou unii a Českou republiku a v neposlední řadě pro politologii? Tranzitologická a konsolidologická cesta demokratizace postsovětských států Jižního Kavkazu, zamrznuté etnické konflikty, nestabilní vnitropolitická situace, střety zájmů okolních mocností a s tím spojené politické a bezpečnostní výzvy, staví tento region do oblasti zájmu politologické vědy. Stejně tak situace lidských práv a etnických menšin, boj s terorismem, existence a často neomezená moc nevolených institucí a snaha o evropskou integraci zrelevantňují pozici Turecka v očích politologie. Globalizace a změna bezpečnostního prostředí, s tím spojený vznik nových hrozeb a rizik, jejich dopady a interdisciplinárnost vědy podpořili zájem EU o Arménskou, Tureckou a Gruzínskou republiku. Na tuto skutečnost navázala konference, o které článek pojednává
Úvod
17. až 19. března 2010 se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uskutečnila třídenní konference. Organizační záštitu nad konferencí převzala Studentská sekce Mezinárodního politologického institutu Masarykovy univerzity (SS IIPS) a brněnská nevládní nezisková organizace Be International, o.s. K otázkám současných politických výzev Gruzie, Arménie a Turecka se vyjádřili občané zmíněných států, pohybující se v oblasti sociálních studií, respektive studií politicky zaměřených, a přednášející z české akademické a odborné oblasti. Každý den byl věnován jednomu regionu, počínaje Gruzií (17. 3.), pokračujíce Arménií (18. 3.) a konče kurdským regionem v Turecku (19. 3). Komunikačním jazykem konferencí byla angličtina a konference byly přístupné veřejnosti.
Dvou-panelová čtyřhodinová konference byla započata úvodníkem pojednávajícím obecně o regionu. Úvodník byl následován prvním panelem věnujícím se aktuálním politickým výzvám regionu. Přednášejícími první části panelu byly gruzínští, arménští a turečtí občané, a to lidé vzdělaní v oblasti sociálních věd a účastníci mezinárodního projektu Evropské komise „Human is the reason, human is the answer“, organizovaném kontinuálně s konferencí v Brně. Následovala diskuse, zakončená občerstvovací pauzou. Druhý panel konference patřil českým odborníkům a akademikům a byl také zakončen diskusí. Neformální kulturní večer, který byl uspořádán panelisty první části konference, byl tečkou za každým konferenčním dnem a přilákal mnoho návštěvníků. Mezi přednášejícími se objevili například generální tajemnice a více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže (YATA), gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA, ředitel nejaktivnějšího arménského sociologického výzkumného institutu, arménský přednášející z Yerevanské státní univerzity a další. Za stolec odborníků usedli předseda Gruzínské diaspory Bc. Jimi Dabrundashvili, Dr. Emil Souleimanov, specialista na kurdskou problematiku Petr Kubálek a další.
17. – 19. března 2010
Gruzie, Arménie a Turecko nesdílí pouze společnou hranici, ale čelí i společným politickým, bezpečnostním, ekonomickým a sociálním výzvám a hrozbám. Bilaterální vztahy se nachází na různé úrovni „zamrzání a rozmrzání“ konsensuální komunikace. Politické elity Gruzie, Arménie a Turecka zasedají ke společnému stolu stále častěji. Jejich vztahy jsou determinované vymezením a orientací zahraničních zájmů, situací etnických menšin a lidských práv, atraktivní geopolitickou situací, bojem se separatistickými tendencemi, vyrovnáváním se s historickými událostmi a mírou celkové demokratizace. Je možné pozorovat zvyšující se frekvenci společných debat a jasnější konceptuální vymezení vůči jednotlivým politikám sousedních států.
Jakou má Jižní Kavkaz a region Turecka hodnotu pro Evropskou unii a Českou republiku a v neposlední řadě pro politologii? Tranzitologická a konsolidologická cesta demokratizace postsovětských států Jižního Kavkazu, zamrznuté etnické konflikty, nestabilní vnitropolitická situace, střety zájmů okolních mocností a s tím spojené politické a bezpečnostní výzvy, staví tento region do oblasti zájmu politologické vědy. Stejně tak situace lidských práv a etnických menšin, boj s terorismem, existence a často neomezená moc nevolených institucí a snaha o evropskou integraci zrelevantňují pozici Turecka v očích politologie. Globalizace a změna bezpečnostního prostředí, s tím spojený vznik nových hrozeb a rizik, jejich dopady a interdisciplinárnost vědy podpořili zájem EU o Arménskou, Tureckou a Gruzínskou republiku. Na tuto skutečnost navázala konference, o které článek pojednává
Úvod
17. až 19. března 2010 se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uskutečnila třídenní konference. Organizační záštitu nad konferencí převzala Studentská sekce Mezinárodního politologického institutu Masarykovy univerzity (SS IIPS) a brněnská nevládní nezisková organizace Be International, o.s. K otázkám současných politických výzev Gruzie, Arménie a Turecka se vyjádřili občané zmíněných států, pohybující se v oblasti sociálních studií, respektive studií politicky zaměřených, a přednášející z české akademické a odborné oblasti. Každý den byl věnován jednomu regionu, počínaje Gruzií (17. 3.), pokračujíce Arménií (18. 3.) a konče kurdským regionem v Turecku (19. 3). Komunikačním jazykem konferencí byla angličtina a konference byly přístupné veřejnosti.
Dvou-panelová čtyřhodinová konference byla započata úvodníkem pojednávajícím obecně o regionu. Úvodník byl následován prvním panelem věnujícím se aktuálním politickým výzvám regionu. Přednášejícími první části panelu byly gruzínští, arménští a turečtí občané, a to lidé vzdělaní v oblasti sociálních věd a účastníci mezinárodního projektu Evropské komise „Human is the reason, human is the answer“, organizovaném kontinuálně s konferencí v Brně. Následovala diskuse, zakončená občerstvovací pauzou. Druhý panel konference patřil českým odborníkům a akademikům a byl také zakončen diskusí. Neformální kulturní večer, který byl uspořádán panelisty první části konference, byl tečkou za každým konferenčním dnem a přilákal mnoho návštěvníků. Mezi přednášejícími se objevili například generální tajemnice a více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže (YATA), gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA, ředitel nejaktivnějšího arménského sociologického výzkumného institutu, arménský přednášející z Yerevanské státní univerzity a další. Za stolec odborníků usedli předseda Gruzínské diaspory Bc. Jimi Dabrundashvili, Dr. Emil Souleimanov, specialista na kurdskou problematiku Petr Kubálek a další.
Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka (Arménie)
Arménie: Současné politické výzvy
Druhý den konference se téma stočilo směrem více na jih, a to k Arménské republice. Moderátor Bc. Jan Husák představil záměr konference a její organizační pozadí. Úvodní slovo bylo proneseno Hovhannes Grigoryanem, ředitelem Institutu pro politickou a sociologickou konsultaci a co-presidentem nevládní neziskové organizace YERITAC. Pan Grigoryan představil fakta a historické milníky vývoje Arménie. Zmínil ekonomický růst Arménie, úlohu křesťanství, tragické události arménské genocidy, problematiku sovětské éry a nedokončenou demokratizaci. Zamyslel se nad kontroverzí pojímání EU jako kolébky svobody a zároveň jako hrozby pro národní identitu.
První panel
Hamlet Melkumyan, student antropologie Jerevanské státní univerzity seznámil návštěvníky konference s posláním NGO YERITAC. Věnoval se projektům a akcím a nabídl prostor pro budoucí kooperaci. Ekonomka a mládežnická aktivistka Anna Ghazaryan přednesla příspěvek na téma Arménské ženy u moci. Ve jménu ženských práv zdůraznila důležitost genderové rovnosti v arménské společnosti a představila důležité ženy arménského politického života. Lusine Shahnazaryan, ředitelka Mezinárodního centra jazyků a školení, kladla důraz na roli arménské mládeže v rozhodovacích procesech. Ve svém zajímavém příspěvku zdůraznila masivní růst hlasu mládeže v postsovětském prostoru. Participace mladých lidí v arménské občanské společnosti se prohlubuje a vytváří signifikantní aspekt rozhodovacího procesu. Svůj příspěvek ukončila optimisticky, a to rčením, že nemožné je příležitost. Novinářka a blogerka Shushan Harutyunyan mluvila o svobodě medií v Arménii. Upozornila na fakt, že většina médií v Arménii je silně provládní, a že situaci svobody médii byla v posledním výzkumu americké NGO Freedom House klasifikována jako částečně svobodná. Poutavou částí příspěvku bylo zamyšlení nad sebe-cenzurou, způsobenou nevědomostí novinářů o svých právech. Situace svobody médií je zrcadlem nedokončené konsolidační cesty demokracie a hlavně zrcadlem arménské postsovětské mentality.
Diskuse
První panel konference vyvolal velký zájem publika. Diskuse byla uvedena dotazem směřujícím na všechny přednášející. Jak by měla podle Vašeho názoru vypadat současná Arménie? Slečna Harutyunyan z pozice novináře projevila přání hlouběji demokratizovat média a celou společnost. Podle pana Grigoryana by se měla současná Arménie zaměřit na sociální problémy, vyvíjet racionální politiku a zbavit se pocitů méněcennosti ze západní Evropy. Slečna Shahnazaryan projevila přání liberalizovat vzdělání a zmírnit korupci ve školství. Pan Melkumyan projevil zájem na obohacení zahraničních vztahy a nové partnery, a to Čínu a Japonsko. Další dotaz směřoval na stereotypizaci častým vtipkováním, které je rysem arménsko-gruzínského vztahu. Byla prodiskutována možnost zapojení Arménie do nových programů energetické bezpečnosti, situace etnických menšin a konflikt identity v Náhorním Karabachu, který brání implementaci mezinárodního práva. Bylo upozorněno na ruské vojenské základy v oblasti Náhorního Karabachu, čímž Rusové upevňují svou pozici na Kavkaze. Pan Grigoryan zdůraznil roli Arménie v diplomatickém vyjednávání o znovu otevření gruzínsko-ruské hranice pro mezinárodní obchodní transfer.
Diskutovaným tématem byla také turecká přístupová jednání. Je možný přistup Turecka do EU předzvěstí evropské budoucnosti pro Jižní Kavkaz?
Druhý panel
Druhý panel byl reprezentován komentářem Dr. Emila Souleimanovova, který započal svůj příspěvek popisem fenoménu komplexů malých národů. Věnoval se problematice silné migrační vlny proudící z Arménie do zahraničí, konfliktu mezi liberalismem a konzervatismem a mezi modernismem a tradicionalismem v arménské společnosti. Pan Souleimanov dále komentoval arménsko-ruské a arménsko-turecké vztahy a zmínil perspektivu přístupové vlny způsobené vstupem Turecka do EU.
Diskuse
Následující debata mezi publikem a přednášejícími se nesla v podobném tematickém duchu jako debata po prvním panelu. Dotazy směřovaly k rusko-arménskému vztahu. Pan Grigoryan zmínil dva milióny Arménů žijících v Rusku, v důsledku tohoto faktu má 75% arménských rodin člena rodiny v Rusku. Tato skutečnost utváří racionální podobu politiky vůči Rusku. Také historická zkušenost Arménie, hrozba ze stran turkických národů a konflikt v Náhorním Karabachu, formují kladné rusko-arménské vztahy.
Arménský národní večer
Druhý mezinárodní večer byl v režii Arménie. Arménská skupina si pro všechny účastníky projektu přichystala prezentaci své země. Všichni, kteří do Bárečku na Flédě dorazili, měli možnost seznámit se nejen s arménskou tradiční kulturou a historií, ale s vyhlášenou arménskou pohostinností. Ochutnali jsme vyhlášený arménský koňak a chuťové buňky potěšili tradičními pochutinami.
Druhý den konference se téma stočilo směrem více na jih, a to k Arménské republice. Moderátor Bc. Jan Husák představil záměr konference a její organizační pozadí. Úvodní slovo bylo proneseno Hovhannes Grigoryanem, ředitelem Institutu pro politickou a sociologickou konsultaci a co-presidentem nevládní neziskové organizace YERITAC. Pan Grigoryan představil fakta a historické milníky vývoje Arménie. Zmínil ekonomický růst Arménie, úlohu křesťanství, tragické události arménské genocidy, problematiku sovětské éry a nedokončenou demokratizaci. Zamyslel se nad kontroverzí pojímání EU jako kolébky svobody a zároveň jako hrozby pro národní identitu.
První panel
Hamlet Melkumyan, student antropologie Jerevanské státní univerzity seznámil návštěvníky konference s posláním NGO YERITAC. Věnoval se projektům a akcím a nabídl prostor pro budoucí kooperaci. Ekonomka a mládežnická aktivistka Anna Ghazaryan přednesla příspěvek na téma Arménské ženy u moci. Ve jménu ženských práv zdůraznila důležitost genderové rovnosti v arménské společnosti a představila důležité ženy arménského politického života. Lusine Shahnazaryan, ředitelka Mezinárodního centra jazyků a školení, kladla důraz na roli arménské mládeže v rozhodovacích procesech. Ve svém zajímavém příspěvku zdůraznila masivní růst hlasu mládeže v postsovětském prostoru. Participace mladých lidí v arménské občanské společnosti se prohlubuje a vytváří signifikantní aspekt rozhodovacího procesu. Svůj příspěvek ukončila optimisticky, a to rčením, že nemožné je příležitost. Novinářka a blogerka Shushan Harutyunyan mluvila o svobodě medií v Arménii. Upozornila na fakt, že většina médií v Arménii je silně provládní, a že situaci svobody médii byla v posledním výzkumu americké NGO Freedom House klasifikována jako částečně svobodná. Poutavou částí příspěvku bylo zamyšlení nad sebe-cenzurou, způsobenou nevědomostí novinářů o svých právech. Situace svobody médií je zrcadlem nedokončené konsolidační cesty demokracie a hlavně zrcadlem arménské postsovětské mentality.
Diskuse
První panel konference vyvolal velký zájem publika. Diskuse byla uvedena dotazem směřujícím na všechny přednášející. Jak by měla podle Vašeho názoru vypadat současná Arménie? Slečna Harutyunyan z pozice novináře projevila přání hlouběji demokratizovat média a celou společnost. Podle pana Grigoryana by se měla současná Arménie zaměřit na sociální problémy, vyvíjet racionální politiku a zbavit se pocitů méněcennosti ze západní Evropy. Slečna Shahnazaryan projevila přání liberalizovat vzdělání a zmírnit korupci ve školství. Pan Melkumyan projevil zájem na obohacení zahraničních vztahy a nové partnery, a to Čínu a Japonsko. Další dotaz směřoval na stereotypizaci častým vtipkováním, které je rysem arménsko-gruzínského vztahu. Byla prodiskutována možnost zapojení Arménie do nových programů energetické bezpečnosti, situace etnických menšin a konflikt identity v Náhorním Karabachu, který brání implementaci mezinárodního práva. Bylo upozorněno na ruské vojenské základy v oblasti Náhorního Karabachu, čímž Rusové upevňují svou pozici na Kavkaze. Pan Grigoryan zdůraznil roli Arménie v diplomatickém vyjednávání o znovu otevření gruzínsko-ruské hranice pro mezinárodní obchodní transfer.
Diskutovaným tématem byla také turecká přístupová jednání. Je možný přistup Turecka do EU předzvěstí evropské budoucnosti pro Jižní Kavkaz?
Druhý panel
Druhý panel byl reprezentován komentářem Dr. Emila Souleimanovova, který započal svůj příspěvek popisem fenoménu komplexů malých národů. Věnoval se problematice silné migrační vlny proudící z Arménie do zahraničí, konfliktu mezi liberalismem a konzervatismem a mezi modernismem a tradicionalismem v arménské společnosti. Pan Souleimanov dále komentoval arménsko-ruské a arménsko-turecké vztahy a zmínil perspektivu přístupové vlny způsobené vstupem Turecka do EU.
Diskuse
Následující debata mezi publikem a přednášejícími se nesla v podobném tematickém duchu jako debata po prvním panelu. Dotazy směřovaly k rusko-arménskému vztahu. Pan Grigoryan zmínil dva milióny Arménů žijících v Rusku, v důsledku tohoto faktu má 75% arménských rodin člena rodiny v Rusku. Tato skutečnost utváří racionální podobu politiky vůči Rusku. Také historická zkušenost Arménie, hrozba ze stran turkických národů a konflikt v Náhorním Karabachu, formují kladné rusko-arménské vztahy.
Arménský národní večer
Druhý mezinárodní večer byl v režii Arménie. Arménská skupina si pro všechny účastníky projektu přichystala prezentaci své země. Všichni, kteří do Bárečku na Flédě dorazili, měli možnost seznámit se nejen s arménskou tradiční kulturou a historií, ale s vyhlášenou arménskou pohostinností. Ochutnali jsme vyhlášený arménský koňak a chuťové buňky potěšili tradičními pochutinami.
Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka (Gruzie)
Gruzie: Současné politické výzvy
Moderátorka a organizátorka akce Klára Bažantová zahájila vřelým přivítáním a slovy díků tři konferenční dny. Úvodní slovo pronesl více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže a gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA Tornike Metreveli. Uvolněnou atmosféru navodil přátelským upozorněním, že Gruzie je situována na Kavkaze, a ne v USA, jak anglický název (Georgia), mylně napovídá. Jádrem jeho příspěvku bylo představení gruzínského tématu jako aktuálního a relevantního.
První panel
První panelista Tornike Lezhava z Nantes university ve Francii přednesl příspěvek na téma Čtyřicet století starobylého národa a kultury, ve kterém představil nejdůležitější milníky a fakta gruzínské historie a zaměřil se na její bohaté kulturní dědictví. Slova se poté ujala generální tajemnice gruzínské Atlantické aliance mládeže Ana Kurdgelashvili z Tbiliské státní univerzity. Její příspěvek byl věnován otázkám multi-etnicity Jižního Kavkazu. Geografická poloha Gruzie se podepsala na etnické diverzitě státu a stala se jejím pozitivem i negativem. Neopomněla důležitý fakt, že etnické menšiny jsou často oběťmi útlaku. Představila postoje postsovětských gruzínských prezidentů Zviada Gamsakhurdii, Eduarda Shevardnadzeho a současného Mikheila Saakashviliho. Na konci svého příspěvku se zamyslela nad současnou vládní politikou a činností NGOs a ohodnotila je jako velmi pozitivní. Předsedkyně oddělení výzkumu a vzdělání Tbiliské finanční mezinárodní organizace Ana Gachechiladze z Gruzínské americké univerzity přispěla historicko-politicko-analytickou studií gruzínské historie na téma 200 let rezistence. Zaměřila se na moderní historii Gruzie. Prozápadní politiku Gruzie označila za jasný důvod ruského zvýšeného „zájmu“. Slečna Gachechiladze seznámila publikum s příkladovým porušováním mezinárodního práva na ruské straně.
Diskuse
První panel konference následovala bouřlivá diskuse. Začátek diskuse zahájila samotná organizátorka akce, Klára Bažantová, svým dotazem, zda gruzínské menšiny skutečně disponuji stejnými právy jako majorita a zda i přes oficiální proklamace vlády ohledně rovného zacházení přece jen neexistují rozdíly v tom, jak s nimi gruzínská většina jedná. Ana Kurdgelashvili účastníky ujistila o tom, že tomu tak skutečně je, a to zejména díky propracované multikulturní politice státu respektující kulturní a hodnotová specifika jednotlivých etnik. Samotné menšiny mají zájem na tom, stát se Gruzínci, přestávají sami sebe vnímat jako utiskovanou skupinu. Dá se říci, že zde funguje princip dvojího občanství, kdy jedinci cítí příslušnost nejen k určité etnické skupině, ale zároveň i ke Gruzii jako celku.
V návaznosti na předcházející otázku, která byla podnětem pro rozpoutání velmi živé debaty, padl z řad obecenstva dotaz, jak se Gruzie vyrovnává s kurdskou menšinou. Slečna Kurdgelashvili odvětila, že neexistuje rozdíl mezi tím, jak je zacházeno s Kurdy či jinými gruzínskými menšinami. Garantována jsou stejná práva jako ostatním. Je však pochopitelné, že díky své na první pohled zjevné odlišnosti jsou dobře rozeznatelní, a možná tedy i to je důvodem toho, proč o nich kolují nezištné vtipy. Slečna Bažantová připojila osobní zkušenost, kdy na gruzínské tržnici byla svědkem označování kurdské menšiny, která byla pro gruzínské etnikum jasně rozeznatelná.
Zástupce SS IIPS Ondřeje Schütze dále zajímalo, proč se Gruzie považuje za součást Evropy, tj. na základě jakých důvodů, ať už geografických či mentálních, dominuje představa, že by se Gruzie měla řadit po bok evropských států. Rozpoutala se debata, zda by měla kterákoliv země kavkazského či středoasijského regionu, přejímající reformy po vzoru západních demokracií, být považována za zemi evropskou.
Druhý panel
Druhý panel konference zahájil Dr. Emil Souleimanov z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity. Pan Souleimanov se krátce představil a požádal publikum o toleranci a ohleduplnost v souvislosti s probíranými tématy. Gruzínská zahraniční politika byla hlavní náplní jeho příspěvku. Komparoval zahraniční politiku dalších kavkazských států a zdůraznil důležitost reakcí západních států a institucí, kterým je připisována velká role, a které jsou často esenciální pro vývoj vztahů v kavkazském regionu.
Mgr. Zinaida Schevchuk z FSS MU seznámila publikum ve svém příspěvku Gruzie na cestě do NATO s možnostmi rozšiřování Severoatlantické organizace. Historická analýza NATO-gruzínského vztahu byla následována motivačními body, které jsou klíčové pro bezpečnostní dimenzi budoucnosti Gruzie. Podle paní Schevchuk můžeme vytyčit čtyři kritéria, které musí Gruzie splnit před vstupem do NATO. Jedná se o politickou stabilitu, kompletní podporu obyvatel, vojenskou způsobilost a vyřešení zmrazených konfliktů. Druhý bod je možno považovat za splněný, 77% gruzínských občanů souhlasilo se vstupem Gruzie do NATO v referendu z r. 2003, ostatní kritéria je nutné co nejdříve splnit.
Předseda gruzínské diaspory v ČR Bc. Jimi Dabrundashvili věnoval svůj příspěvek upozorněním na okupaci Gruzie od r. 2008. Na promítnutých fotografiích dokazoval sílu ruské agrese a realitu ruské okupace. S lítostí zmínil neinformovanost českých občanů o ruské okupaci dvou autonomních oblastí nezávislého suverénního státu Gruzie, která úzce koresponduje s historickou zkušeností Československa.
Prezentace Bc. Giorgiho Pipii z FSS MU prokázala aktuálnost rusko-gruzínských vztahů, které tvořily osu konference. Gruzie versus Rusko od počátku bylo téma posledního příspěvku.
Diskuse
Druhý debatní blok byl zahájen otázkou, která padla mezi hosty konference. Jimi Dabrundashvili směřoval svůj dotaz na Emila Souleimanovova a ptal se na jeho připravovanou knihu o historii Gruzie. Emil Souleimanov se s radostí podělil o informace o své nové knize.
Další debata se stočila kolem otázky gruzínsko-ruských vztahů. Podle Souleimanovova je hlavním problémem celé situace to, že Rusko stále podporuje gruzínské separatisty. Kdyby se Rusko odklonilo od této politiky, bývalé republiky Sovětského svazu by byly ochotné se svých územních nároků vzdát. Pan Dabrundashvili tuto debatu doplnil o ekonomické srovnání obou zemí a konstatování, že Gruzie, na rozdíl od Ruska, směřuje velkou část svých výdajů na zdokonalování technologií, vzdělávání, výzkum, apod. V investicích do rozvoje lidského kapitálu a technologického zázemí vidí budoucí potenciál Gruzie. Pan Dabrundashvili ovšem stihl poukázat také na skutečnost, že postoj Evropy vůči Gruzii je zcela nejednoznačný a liknavý. Dovolával se jasného postoje a hlasu EU, tj. zda Gruzii v jejich ambicích podpoří či ne, a jaké záměry s ní do budoucna má. Poslední otázka směřovala k citlivému tématu.
Publikum zajímalo, zda dotyční hosté podporují nezávislost Kosova a zda věří v možnost, že by došlo k znovuzískání odtržených gruzínských provincií. Paní Zinaida Shevchuk se k dané otázce vyslovila s ohledem na problematiku vstupu Gruzie do NATO. Trvala na názoru, že je třeba zemi konsolidovat a vyvarovat se územních sporů, které by mohly vést k destabilizaci země a tím ohrozit potenciální členství Gruzie v NATO. Pan Giorgi Pipia nezávislost Kosova neuznává. Odkázal zároveň i k nesouhlasnému stanovisku gruzínského parlamentu k této otázce. Stejně tak ani podle pana Souleimanova nemělo být Kosovo svobodné. Rozvinul dále polemickou otázku, jak dosáhnout zpětného znovuzískání ztracených provincií. Podle něj musí dojít v prvé řadě ke změně moci a politiky v Rusku. Bude záležet na tom, zda ze své silné pozice bude ochotno ustoupit. Pan Dabrundashvili se v otázce Kosova neodklonil od všeobecně přijímaného názoru, že uznání nezávislosti Kosova nebylo dobrým krokem.
Gruzínský národní večer
Neformální navazující aktivitou konferencí se staly mezinárodní večery jednotlivých účastnických zemí, které proběhly v Bárečku na Flédě. Tyto večery byly veřejně přístupné nejen účastníkům projektu, ale i návštěvníkům konference. Mezinárodní večery poskytly prostor pro navázání neoficiálních kontaktů a přátelství, i exkurzi do tradicí a mentality národů, což prohloubilo dojmy získané na konferenci.
Prvním ze série mezinárodních večerů byl gruzínský. Měli jsme tu čest vyslechnout si několik tradičních lidových písní, zhlédnout množství fotografií, ochutnat pravé gruzínské víno. Nejpřínosnější ale bylo jednoznačně vybudování neformální přátelské atmosféry, která stmelila účastníky diskusí. Příjemným zpestřením večera byly video záznamy vystoupení folklórních skupin, které nám přiblížily pozici Gruzie jako země na křižovatce mezi Asií a Evropou.
Moderátorka a organizátorka akce Klára Bažantová zahájila vřelým přivítáním a slovy díků tři konferenční dny. Úvodní slovo pronesl více prezident pro veřejnou diplomacii gruzínské Atlantické aliance mládeže a gruzínský sloupkař politicko-analytického magazínu TABULA Tornike Metreveli. Uvolněnou atmosféru navodil přátelským upozorněním, že Gruzie je situována na Kavkaze, a ne v USA, jak anglický název (Georgia), mylně napovídá. Jádrem jeho příspěvku bylo představení gruzínského tématu jako aktuálního a relevantního.
První panel
První panelista Tornike Lezhava z Nantes university ve Francii přednesl příspěvek na téma Čtyřicet století starobylého národa a kultury, ve kterém představil nejdůležitější milníky a fakta gruzínské historie a zaměřil se na její bohaté kulturní dědictví. Slova se poté ujala generální tajemnice gruzínské Atlantické aliance mládeže Ana Kurdgelashvili z Tbiliské státní univerzity. Její příspěvek byl věnován otázkám multi-etnicity Jižního Kavkazu. Geografická poloha Gruzie se podepsala na etnické diverzitě státu a stala se jejím pozitivem i negativem. Neopomněla důležitý fakt, že etnické menšiny jsou často oběťmi útlaku. Představila postoje postsovětských gruzínských prezidentů Zviada Gamsakhurdii, Eduarda Shevardnadzeho a současného Mikheila Saakashviliho. Na konci svého příspěvku se zamyslela nad současnou vládní politikou a činností NGOs a ohodnotila je jako velmi pozitivní. Předsedkyně oddělení výzkumu a vzdělání Tbiliské finanční mezinárodní organizace Ana Gachechiladze z Gruzínské americké univerzity přispěla historicko-politicko-analytickou studií gruzínské historie na téma 200 let rezistence. Zaměřila se na moderní historii Gruzie. Prozápadní politiku Gruzie označila za jasný důvod ruského zvýšeného „zájmu“. Slečna Gachechiladze seznámila publikum s příkladovým porušováním mezinárodního práva na ruské straně.
Diskuse
První panel konference následovala bouřlivá diskuse. Začátek diskuse zahájila samotná organizátorka akce, Klára Bažantová, svým dotazem, zda gruzínské menšiny skutečně disponuji stejnými právy jako majorita a zda i přes oficiální proklamace vlády ohledně rovného zacházení přece jen neexistují rozdíly v tom, jak s nimi gruzínská většina jedná. Ana Kurdgelashvili účastníky ujistila o tom, že tomu tak skutečně je, a to zejména díky propracované multikulturní politice státu respektující kulturní a hodnotová specifika jednotlivých etnik. Samotné menšiny mají zájem na tom, stát se Gruzínci, přestávají sami sebe vnímat jako utiskovanou skupinu. Dá se říci, že zde funguje princip dvojího občanství, kdy jedinci cítí příslušnost nejen k určité etnické skupině, ale zároveň i ke Gruzii jako celku.
V návaznosti na předcházející otázku, která byla podnětem pro rozpoutání velmi živé debaty, padl z řad obecenstva dotaz, jak se Gruzie vyrovnává s kurdskou menšinou. Slečna Kurdgelashvili odvětila, že neexistuje rozdíl mezi tím, jak je zacházeno s Kurdy či jinými gruzínskými menšinami. Garantována jsou stejná práva jako ostatním. Je však pochopitelné, že díky své na první pohled zjevné odlišnosti jsou dobře rozeznatelní, a možná tedy i to je důvodem toho, proč o nich kolují nezištné vtipy. Slečna Bažantová připojila osobní zkušenost, kdy na gruzínské tržnici byla svědkem označování kurdské menšiny, která byla pro gruzínské etnikum jasně rozeznatelná.
Zástupce SS IIPS Ondřeje Schütze dále zajímalo, proč se Gruzie považuje za součást Evropy, tj. na základě jakých důvodů, ať už geografických či mentálních, dominuje představa, že by se Gruzie měla řadit po bok evropských států. Rozpoutala se debata, zda by měla kterákoliv země kavkazského či středoasijského regionu, přejímající reformy po vzoru západních demokracií, být považována za zemi evropskou.
Druhý panel
Druhý panel konference zahájil Dr. Emil Souleimanov z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity. Pan Souleimanov se krátce představil a požádal publikum o toleranci a ohleduplnost v souvislosti s probíranými tématy. Gruzínská zahraniční politika byla hlavní náplní jeho příspěvku. Komparoval zahraniční politiku dalších kavkazských států a zdůraznil důležitost reakcí západních států a institucí, kterým je připisována velká role, a které jsou často esenciální pro vývoj vztahů v kavkazském regionu.
Mgr. Zinaida Schevchuk z FSS MU seznámila publikum ve svém příspěvku Gruzie na cestě do NATO s možnostmi rozšiřování Severoatlantické organizace. Historická analýza NATO-gruzínského vztahu byla následována motivačními body, které jsou klíčové pro bezpečnostní dimenzi budoucnosti Gruzie. Podle paní Schevchuk můžeme vytyčit čtyři kritéria, které musí Gruzie splnit před vstupem do NATO. Jedná se o politickou stabilitu, kompletní podporu obyvatel, vojenskou způsobilost a vyřešení zmrazených konfliktů. Druhý bod je možno považovat za splněný, 77% gruzínských občanů souhlasilo se vstupem Gruzie do NATO v referendu z r. 2003, ostatní kritéria je nutné co nejdříve splnit.
Předseda gruzínské diaspory v ČR Bc. Jimi Dabrundashvili věnoval svůj příspěvek upozorněním na okupaci Gruzie od r. 2008. Na promítnutých fotografiích dokazoval sílu ruské agrese a realitu ruské okupace. S lítostí zmínil neinformovanost českých občanů o ruské okupaci dvou autonomních oblastí nezávislého suverénního státu Gruzie, která úzce koresponduje s historickou zkušeností Československa.
Prezentace Bc. Giorgiho Pipii z FSS MU prokázala aktuálnost rusko-gruzínských vztahů, které tvořily osu konference. Gruzie versus Rusko od počátku bylo téma posledního příspěvku.
Diskuse
Druhý debatní blok byl zahájen otázkou, která padla mezi hosty konference. Jimi Dabrundashvili směřoval svůj dotaz na Emila Souleimanovova a ptal se na jeho připravovanou knihu o historii Gruzie. Emil Souleimanov se s radostí podělil o informace o své nové knize.
Další debata se stočila kolem otázky gruzínsko-ruských vztahů. Podle Souleimanovova je hlavním problémem celé situace to, že Rusko stále podporuje gruzínské separatisty. Kdyby se Rusko odklonilo od této politiky, bývalé republiky Sovětského svazu by byly ochotné se svých územních nároků vzdát. Pan Dabrundashvili tuto debatu doplnil o ekonomické srovnání obou zemí a konstatování, že Gruzie, na rozdíl od Ruska, směřuje velkou část svých výdajů na zdokonalování technologií, vzdělávání, výzkum, apod. V investicích do rozvoje lidského kapitálu a technologického zázemí vidí budoucí potenciál Gruzie. Pan Dabrundashvili ovšem stihl poukázat také na skutečnost, že postoj Evropy vůči Gruzii je zcela nejednoznačný a liknavý. Dovolával se jasného postoje a hlasu EU, tj. zda Gruzii v jejich ambicích podpoří či ne, a jaké záměry s ní do budoucna má. Poslední otázka směřovala k citlivému tématu.
Publikum zajímalo, zda dotyční hosté podporují nezávislost Kosova a zda věří v možnost, že by došlo k znovuzískání odtržených gruzínských provincií. Paní Zinaida Shevchuk se k dané otázce vyslovila s ohledem na problematiku vstupu Gruzie do NATO. Trvala na názoru, že je třeba zemi konsolidovat a vyvarovat se územních sporů, které by mohly vést k destabilizaci země a tím ohrozit potenciální členství Gruzie v NATO. Pan Giorgi Pipia nezávislost Kosova neuznává. Odkázal zároveň i k nesouhlasnému stanovisku gruzínského parlamentu k této otázce. Stejně tak ani podle pana Souleimanova nemělo být Kosovo svobodné. Rozvinul dále polemickou otázku, jak dosáhnout zpětného znovuzískání ztracených provincií. Podle něj musí dojít v prvé řadě ke změně moci a politiky v Rusku. Bude záležet na tom, zda ze své silné pozice bude ochotno ustoupit. Pan Dabrundashvili se v otázce Kosova neodklonil od všeobecně přijímaného názoru, že uznání nezávislosti Kosova nebylo dobrým krokem.
Gruzínský národní večer
Neformální navazující aktivitou konferencí se staly mezinárodní večery jednotlivých účastnických zemí, které proběhly v Bárečku na Flédě. Tyto večery byly veřejně přístupné nejen účastníkům projektu, ale i návštěvníkům konference. Mezinárodní večery poskytly prostor pro navázání neoficiálních kontaktů a přátelství, i exkurzi do tradicí a mentality národů, což prohloubilo dojmy získané na konferenci.
Prvním ze série mezinárodních večerů byl gruzínský. Měli jsme tu čest vyslechnout si několik tradičních lidových písní, zhlédnout množství fotografií, ochutnat pravé gruzínské víno. Nejpřínosnější ale bylo jednoznačně vybudování neformální přátelské atmosféry, která stmelila účastníky diskusí. Příjemným zpestřením večera byly video záznamy vystoupení folklórních skupin, které nám přiblížily pozici Gruzie jako země na křižovatce mezi Asií a Evropou.
Současné politické výzvy Gruzie, Arménie a Turecka (Turecko)
Turecko: Současné politické výzvy
Poslední den konference byl věnován současným politickým problémům Turecka, především ve vztahu k lidským právům, stavu demokracie v Turecku a v neposlední řadě arménsko-tureckým vztahům ve stínu debaty o genocidě Arménů. Přednášející posledního dne konference, všichni etničtí Kurdové, ačkoli nezkušení na akademické půdě, mají k těmto tématům velice blízko v každodenním životě, a proto jejich vystoupení bylo netrpělivě očekávaným bodem programu. Moderátorka akce a spoluorganizátorka projektu, Šárka Dušková, otevřela první panel srdečným poděkováním účastníkům a zdůrazněním jejich přispění k celé konferenci.
První panel
První panel byl otevřen Erkanem Toyem z Pamukkale university, který ve stručnosti představil Turecko a jeho kulturní i historické krásy. Zdůraznil pozici Turecka jako regionální mocnosti, ale především jako země na pomezí mezi východní a západní, islámskou a křesťanskou kulturou. Pro svou geopolitickou pozici i výjimečnou historii je Turecko státem s mnoha specifiky i kontroverzemi, na což ve své prezentaci Erkan Toy také upozornil.
Na zahajující řeč navázal příspěvek Nur Öner z Hacettepe University, Ankara, která se zaměřila na problémy lidských práv v Turecku a to ze dvou úhlů pohledu – na ty, vyplývající přímo z ideologicky zaměřené struktury státu, a na ty objevující se v praxi. Příspěvek byl ukončen několika návrhy na zlepšení situace a to především přijetí nové, lidská práva respektující ústavy, která nebude výsledkem ideologického puče a paranoi z vnitřního nepřítele, ale zakotvením univerzálně platných občanských principů.
Příspěvek Serhata Cana Sevima se zaměřil na spíš vnější dimenzi turecké politiky, a to turecko-arménské vztahy s ohledem na problém uznání arménské genocidy tureckou vládou. Pan Sevim dal do souvislosti problém s uznáním genocidy právě s převládající nacionalistickou ideologií v Turecku a vzdělávacím systémem, který má daleko do objektivity. Zdůraznil rozpolcení turecké společnosti v této záležitosti, která je považována za velice citlivou, a zhodnotil možné kroky, které mohou napomoci zlepšení vztahu mezi oběma zeměmi. Svůj příspěvek uzavřel vyjádřením naděje k pozitivní změně v Turecku, které se dle jeho slov mění. Emotivním okamžikem především pro zúčastněné Armény bylo jeho otevřené vyjádření lítosti nad tím, co se stalo v letech 1895, 1909 a 1915.
Posledním přispívajícím prvního panelu byl Ramazan Önder z Istanbul university, který se zaměřil na tabuizované fenomény Turecka. Příspěvek, rozdělený do čtyř částí podle jednotlivých tabu, pojednával nejprve o kontroverzi používání slov Kurdistán, které je v Turecku považováno za projev separatismu a tedy zakázáno. Dále pan Önder mluvil o problematice arménsko-tureckých vztahů a nepřijatelnosti jakékoli diskuse o arménské genocidě uvnitř Turecka. Za další tabu byla označena role armády, která, označována za ochránce sekularismu, fakticky v tureckém státě drží rozhodující moc, což se jeví jako značně nedemokratické. Posledním bodem příspěvku byla kritika turecké ústavy a především jejích tří kontroverzních nezrušitelných článků o ochraně republiky, které jsou kvůli své vágní formulaci často efektivně využívány k likvidaci opozice.
Diskuse
Diskusní část prvního panelu tureckého dne zahájila otázka Shushan Harutunuyan na Serhata Sevima, zdali by kurdská menšina v Turecku mohla profitovat z uznání genocidy Arménů. Na odpovědi, že uznání arménské genocidy by znamenalo tak značnou pozitivní proměnu turecké politiky, že celkově stav respektu k lidským právům, a tedy k právům menšin a potažmo Kurdů, by zaznamenal významný pozitivní posun také, se shodli jak Serhat Sevim, tak Ramazan Önder. Další otázkou, položenou publikem, byl zájem o konkrétní případy porušování lidských práv, se kterými se účastníci setkávají v každodenním životě. Faktické zkušenosti byli schopni doložit všichni z nich, od Semiha Kurta, který v mládí trpěl obrovskými problémy ve škole kvůli neznalosti tureckého jazyka, po Ramazana Öndera, který se kvůli své etnické příslušnosti stává téměř denně terčem nesnášenlivých reakcí. Nur Öner zase jako žena vnímá jako porušování svého lidského práva zákaz nošení hijábu na tureckých universitách. Tornike Metreveli poté navázal svým dotazem na existenci vzdělávacích programů či speciálních menšinové politiky vůči Kurdům. Pan Önder jako dotázaný reagoval negativně. Moderátorka panelu, Šárka Dušková, poukázala na fakt, že tato situace byla a je způsobena především tím, že Kurdové stále dle ústavy nejsou uznáni menšinou. Proto, i kvůli celkové nechuti společnosti uznat kurdskou národnost, jakékoli oficiální menšinové politiky vůči Kurdům tabuizovanou záležitostí. Klára Bažantová dále stočila diskusi na široce známý rozvojový projekt výstavby přehrad GAP, který má přinést do krajiny rozvoj, na druhou stranu zatopit jedno z nejvýznamnějších míst kurdské kultury, historické město Hasankeyf. Názor Ramazana Öndera se může jevit jako poněkud překvapivý, ale dle jeho slov město kulturně stejně chátrá, a pro Kurdy je momentálně mnohem důležitější se soustředit na budoucnost než na minulost, neboť chudoba a nezaměstnanost v kraji je opravdu žalostná.
Druhý panel
Druhý panel konference byl zahájen panem doktorem Emilem Souleimanovovem z Karlovy univerzity. Jeho příspěvek byl především zamyšlením nad původem kontroverzní politiky Turecka vůči menšinám, jeho neustálého strachu z vnitřního nepřítele, a predikcí možného budoucího vývoje. Pan Souleimanov nejprve zdůraznil rozpolcenost turecké společnosti na několika úrovních – sekularismus vs. Islám, modernismus vs. konzervatismus, východ vs. západ – a že konflikty mezi těmito úrovněmi jsou důležitou determinantou turecké politiky. Další hlavní determinantou, již z dob Otomanského impéria, je etnická barvitost obyvatel území tzv. Anadolu. Mustafa Kemal Atatürk tuto barvitost v rámci budování silného sekularizovaného státu a především nacionalismu, na kterém je postaven, vyměnil za nově vytvořené turecké občanství pro všechna etnika státu. Dle hesla „ať je šťastný, ten kdo je Turek“ byla prosazována silná asimilační a restriktivní politika vůči menšinám a především vůči téměř patnácti milionovým Kurdům. Atatürkova idea „turectví“ je poté dodnes hlavním zdrojem etnické diskriminace Kurdů.
V souvislosti se silnou populační expanzí Kurdů i s vytvořením Iráckého Kurdistánu s podporou USA však pan Souleimanov zmiňuje možné narůstající teritoriálně separatistické nároky Kurdů, jež nebude možné ignorovat. V souvislosti s tímto problémem vyslovil velice zajímavou teoretickou myšlenku o transformaci tureckého státu na stát nezaložený primárně na tureckém nacionalismu, ale na společných hodnotách a kultuře Kurdů a Turků jako rovnoprávných etnik nového státu, jenž by mohl nést například jméno Anadolu. Jako spojující faktor obou etnik by dle pana Souleimanovova mohl fungovat Islám.
Dalším přispěvatelem panelu byl pan Petr Kubálek, český kurdolog. První příspěvek, nazvaný Kurdský tribalismus, pojednával o roli klanů v současné kurdské společnosti, především její hierarchizaci a tradicionalismu. Důležitým bodem příspěvku byl koncept cti, udržovaný klany, přičemž se pan Kubálek dotkl témat jako krevní msta a výkup z krevní msty, stále živé praktiky na jistých místech Kurdy obývaných území.
Druhým příspěvek Petra Kubálka pojednával o Jezídském náboženství, tradičním náboženství Kurdů. Zmiňoval se o jeho praktikách i kořenech a zdůraznil jeho roli jako původního sjednocujícího elementu Kurdů předtím, než se islamizovali. Na druhou stranu zajímavě srovnal jeho společné body s křesťanstvím i Islámem a především zajímavé shody se Zoroatrismem a Súfismem.
Diskuse
Diskusi následující po druhém bloku konference vedla otázka Kláry Bažantové na pana Souleimanovova, jaká je dle jeho názoru nejlepší politika vůči Kurdům v současném Turecku, resp. co by byl jeho návrh vládě. Anna Kurdgelashvili se pokusila o srovnání menšinových politik Turecka a Gruzie.
Turecký kulturní večer
Třetí mezinárodní večer ukončil třídenní blok konferencí. Kurdská skupina představila zemi svého původu, Turecko. Autentická videa, dechberoucí obrázky a výborná kuchyně přeplněná tradičními pochutinami nalákaly velké publikum. Zatančili jsme si turecké tradiční tance, zavzpomínali na turecké cestovatelské zážitky a mnoho cest do budoucna naplánovali.
Zhodnocení konference
Třídenní blok konferencí v angličtině s tématy přednesenými lidmi, kteří realitu politických výzev žijí každý den, byl novou zkušeností pro Fakultu sociálních studií. Konferenční setkání vyvolala zájem studentů a propojení formální a neformální sféry přineslo kýžené ovoce. Živé aktuální diskuse po příspěvcích byly známkou velkého zájmu studentstva.
Akce je výrazným elementem jarního semestru 2010, rozšiřující oblast zájmu studentů a obohacující aktivity SS IIPS. Hluboce doufáme, že se nám v budoucnu podaří takovýchto setkání uspořádat více, a že je uchopíme ještě lépe.
zpracovala Klára Bažantová a Šárka Dušková
SS IIPS, Be International, o. s.
Poslední den konference byl věnován současným politickým problémům Turecka, především ve vztahu k lidským právům, stavu demokracie v Turecku a v neposlední řadě arménsko-tureckým vztahům ve stínu debaty o genocidě Arménů. Přednášející posledního dne konference, všichni etničtí Kurdové, ačkoli nezkušení na akademické půdě, mají k těmto tématům velice blízko v každodenním životě, a proto jejich vystoupení bylo netrpělivě očekávaným bodem programu. Moderátorka akce a spoluorganizátorka projektu, Šárka Dušková, otevřela první panel srdečným poděkováním účastníkům a zdůrazněním jejich přispění k celé konferenci.
První panel
První panel byl otevřen Erkanem Toyem z Pamukkale university, který ve stručnosti představil Turecko a jeho kulturní i historické krásy. Zdůraznil pozici Turecka jako regionální mocnosti, ale především jako země na pomezí mezi východní a západní, islámskou a křesťanskou kulturou. Pro svou geopolitickou pozici i výjimečnou historii je Turecko státem s mnoha specifiky i kontroverzemi, na což ve své prezentaci Erkan Toy také upozornil.
Na zahajující řeč navázal příspěvek Nur Öner z Hacettepe University, Ankara, která se zaměřila na problémy lidských práv v Turecku a to ze dvou úhlů pohledu – na ty, vyplývající přímo z ideologicky zaměřené struktury státu, a na ty objevující se v praxi. Příspěvek byl ukončen několika návrhy na zlepšení situace a to především přijetí nové, lidská práva respektující ústavy, která nebude výsledkem ideologického puče a paranoi z vnitřního nepřítele, ale zakotvením univerzálně platných občanských principů.
Příspěvek Serhata Cana Sevima se zaměřil na spíš vnější dimenzi turecké politiky, a to turecko-arménské vztahy s ohledem na problém uznání arménské genocidy tureckou vládou. Pan Sevim dal do souvislosti problém s uznáním genocidy právě s převládající nacionalistickou ideologií v Turecku a vzdělávacím systémem, který má daleko do objektivity. Zdůraznil rozpolcení turecké společnosti v této záležitosti, která je považována za velice citlivou, a zhodnotil možné kroky, které mohou napomoci zlepšení vztahu mezi oběma zeměmi. Svůj příspěvek uzavřel vyjádřením naděje k pozitivní změně v Turecku, které se dle jeho slov mění. Emotivním okamžikem především pro zúčastněné Armény bylo jeho otevřené vyjádření lítosti nad tím, co se stalo v letech 1895, 1909 a 1915.
Posledním přispívajícím prvního panelu byl Ramazan Önder z Istanbul university, který se zaměřil na tabuizované fenomény Turecka. Příspěvek, rozdělený do čtyř částí podle jednotlivých tabu, pojednával nejprve o kontroverzi používání slov Kurdistán, které je v Turecku považováno za projev separatismu a tedy zakázáno. Dále pan Önder mluvil o problematice arménsko-tureckých vztahů a nepřijatelnosti jakékoli diskuse o arménské genocidě uvnitř Turecka. Za další tabu byla označena role armády, která, označována za ochránce sekularismu, fakticky v tureckém státě drží rozhodující moc, což se jeví jako značně nedemokratické. Posledním bodem příspěvku byla kritika turecké ústavy a především jejích tří kontroverzních nezrušitelných článků o ochraně republiky, které jsou kvůli své vágní formulaci často efektivně využívány k likvidaci opozice.
Diskuse
Diskusní část prvního panelu tureckého dne zahájila otázka Shushan Harutunuyan na Serhata Sevima, zdali by kurdská menšina v Turecku mohla profitovat z uznání genocidy Arménů. Na odpovědi, že uznání arménské genocidy by znamenalo tak značnou pozitivní proměnu turecké politiky, že celkově stav respektu k lidským právům, a tedy k právům menšin a potažmo Kurdů, by zaznamenal významný pozitivní posun také, se shodli jak Serhat Sevim, tak Ramazan Önder. Další otázkou, položenou publikem, byl zájem o konkrétní případy porušování lidských práv, se kterými se účastníci setkávají v každodenním životě. Faktické zkušenosti byli schopni doložit všichni z nich, od Semiha Kurta, který v mládí trpěl obrovskými problémy ve škole kvůli neznalosti tureckého jazyka, po Ramazana Öndera, který se kvůli své etnické příslušnosti stává téměř denně terčem nesnášenlivých reakcí. Nur Öner zase jako žena vnímá jako porušování svého lidského práva zákaz nošení hijábu na tureckých universitách. Tornike Metreveli poté navázal svým dotazem na existenci vzdělávacích programů či speciálních menšinové politiky vůči Kurdům. Pan Önder jako dotázaný reagoval negativně. Moderátorka panelu, Šárka Dušková, poukázala na fakt, že tato situace byla a je způsobena především tím, že Kurdové stále dle ústavy nejsou uznáni menšinou. Proto, i kvůli celkové nechuti společnosti uznat kurdskou národnost, jakékoli oficiální menšinové politiky vůči Kurdům tabuizovanou záležitostí. Klára Bažantová dále stočila diskusi na široce známý rozvojový projekt výstavby přehrad GAP, který má přinést do krajiny rozvoj, na druhou stranu zatopit jedno z nejvýznamnějších míst kurdské kultury, historické město Hasankeyf. Názor Ramazana Öndera se může jevit jako poněkud překvapivý, ale dle jeho slov město kulturně stejně chátrá, a pro Kurdy je momentálně mnohem důležitější se soustředit na budoucnost než na minulost, neboť chudoba a nezaměstnanost v kraji je opravdu žalostná.
Druhý panel
Druhý panel konference byl zahájen panem doktorem Emilem Souleimanovovem z Karlovy univerzity. Jeho příspěvek byl především zamyšlením nad původem kontroverzní politiky Turecka vůči menšinám, jeho neustálého strachu z vnitřního nepřítele, a predikcí možného budoucího vývoje. Pan Souleimanov nejprve zdůraznil rozpolcenost turecké společnosti na několika úrovních – sekularismus vs. Islám, modernismus vs. konzervatismus, východ vs. západ – a že konflikty mezi těmito úrovněmi jsou důležitou determinantou turecké politiky. Další hlavní determinantou, již z dob Otomanského impéria, je etnická barvitost obyvatel území tzv. Anadolu. Mustafa Kemal Atatürk tuto barvitost v rámci budování silného sekularizovaného státu a především nacionalismu, na kterém je postaven, vyměnil za nově vytvořené turecké občanství pro všechna etnika státu. Dle hesla „ať je šťastný, ten kdo je Turek“ byla prosazována silná asimilační a restriktivní politika vůči menšinám a především vůči téměř patnácti milionovým Kurdům. Atatürkova idea „turectví“ je poté dodnes hlavním zdrojem etnické diskriminace Kurdů.
V souvislosti se silnou populační expanzí Kurdů i s vytvořením Iráckého Kurdistánu s podporou USA však pan Souleimanov zmiňuje možné narůstající teritoriálně separatistické nároky Kurdů, jež nebude možné ignorovat. V souvislosti s tímto problémem vyslovil velice zajímavou teoretickou myšlenku o transformaci tureckého státu na stát nezaložený primárně na tureckém nacionalismu, ale na společných hodnotách a kultuře Kurdů a Turků jako rovnoprávných etnik nového státu, jenž by mohl nést například jméno Anadolu. Jako spojující faktor obou etnik by dle pana Souleimanovova mohl fungovat Islám.
Dalším přispěvatelem panelu byl pan Petr Kubálek, český kurdolog. První příspěvek, nazvaný Kurdský tribalismus, pojednával o roli klanů v současné kurdské společnosti, především její hierarchizaci a tradicionalismu. Důležitým bodem příspěvku byl koncept cti, udržovaný klany, přičemž se pan Kubálek dotkl témat jako krevní msta a výkup z krevní msty, stále živé praktiky na jistých místech Kurdy obývaných území.
Druhým příspěvek Petra Kubálka pojednával o Jezídském náboženství, tradičním náboženství Kurdů. Zmiňoval se o jeho praktikách i kořenech a zdůraznil jeho roli jako původního sjednocujícího elementu Kurdů předtím, než se islamizovali. Na druhou stranu zajímavě srovnal jeho společné body s křesťanstvím i Islámem a především zajímavé shody se Zoroatrismem a Súfismem.
Diskuse
Diskusi následující po druhém bloku konference vedla otázka Kláry Bažantové na pana Souleimanovova, jaká je dle jeho názoru nejlepší politika vůči Kurdům v současném Turecku, resp. co by byl jeho návrh vládě. Anna Kurdgelashvili se pokusila o srovnání menšinových politik Turecka a Gruzie.
Turecký kulturní večer
Třetí mezinárodní večer ukončil třídenní blok konferencí. Kurdská skupina představila zemi svého původu, Turecko. Autentická videa, dechberoucí obrázky a výborná kuchyně přeplněná tradičními pochutinami nalákaly velké publikum. Zatančili jsme si turecké tradiční tance, zavzpomínali na turecké cestovatelské zážitky a mnoho cest do budoucna naplánovali.
Zhodnocení konference
Třídenní blok konferencí v angličtině s tématy přednesenými lidmi, kteří realitu politických výzev žijí každý den, byl novou zkušeností pro Fakultu sociálních studií. Konferenční setkání vyvolala zájem studentů a propojení formální a neformální sféry přineslo kýžené ovoce. Živé aktuální diskuse po příspěvcích byly známkou velkého zájmu studentstva.
Akce je výrazným elementem jarního semestru 2010, rozšiřující oblast zájmu studentů a obohacující aktivity SS IIPS. Hluboce doufáme, že se nám v budoucnu podaří takovýchto setkání uspořádat více, a že je uchopíme ještě lépe.
zpracovala Klára Bažantová a Šárka Dušková
SS IIPS, Be International, o. s.
neděle 16. května 2010
NÁBOŽENSKÁ DISKRIMINACE V EVROPĚ VE 21. STOLETÍ?
Diskusní setkání na téma
„NÁBOŽENSKÁ DISKRIMINACE V EVROPĚ VE 21. STOLETÍ?“
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 29. 4. 2010
Stát jako garant základních lidských práv a svobod v současné době čelí novým výzvám, které přirozeně vyvstávají s rostoucími globalizačními tendencemi. Významnou roli zde hraje příliv etnických menšin, jejichž odlišnost od evropských kulturních tradic je často vnímána jako hrozba a evropská intelektuální i politická elita s nimi jen ztěžka nachází kýžený dialog. Potlačovaná heterogenita a nárust společenské segmentace jako důsledek netolerantního diskursu a často bezkoncepční migrační politiky se pak zrcadlí v chování jedinců, většinové společnosti, ale i v postojích na národní a evropské úrovni. Ke žhavým tématům 21. století v multireligiózní realitě evropského prostoru tak jistě lze řadit otázku náboženské svobody. Patří sem jak svoboda demonstrovat svojí víru ve veřejném prostoru v míře, která nebude narušovat svobody jiných, tak i svoboda jednotlivce nebýt podrobován proselytismu jiných náboženství. Ve vztahu k oběma těmto aspektům lze dnes diskutovat o přímé a nepřímé diskriminaci na základě náboženského vyznání, a to jak v otázkách přístupu k zaměstnání či vzdělání, tak i při samotné tvorbě identit menšin ve společnosti. Nedocenění skutečnosti, že společenský pokrok a sociální smír souvisí s možností seberealizace, přístupem k informacím a interakcí mezi příslušníky většiny a menšiny, může mít pro budoucí podobu evropských společností nedozírné následky.
Diskusní setkání na téma „Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?“, jehož hlavními koordinátory byly JEF CZ a SS IIPS, se uskutečnilo v rámci celoevropské antidiskriminační kampaně Rady Evropy s názvem „Speak Out Against Discrimination“. Akce proběhla 29. dubna 2010 od 14:00 v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (učebna P52), za finanční podpory Informační kanceláře Rady Evropy v ČR.
Záznam z diskusního setkání:
Jednopanelové diskusní setkání bylo otevřeno úvodním slovem předsedy SS IIPS
Bc. Jana Husáka, který přivítal za Studenskou sekci Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity vážené hosty a návštěvníky akce a vřele poděkoval hlavnímu sponzorovi, a to Informační kanceláři Rady Evropy. Slova díků doplnil David Neuwirth, předseda Mladých evropských federalistů JEF CZ, který přednesl příspěvek o poslání a aktivitách JEF CZ v rámci společné evropské současnosti a budoucnosti. Dr. Dana Beková, ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy, v zápětí během svého představení kampaně „Speak Out Against Discrimination“ rozvinula zajímavou debatu kolem samotného termínu diskriminace. Publikum a přednášející se zamysleli nad nedostatečným vyjasněním terminologie spojené s diskriminací a nad otázkou definic.
Po úvodním slovu a vyjasnění základní problematiky diskriminace zahájila moderátorka Klára Bažantová hlavní část jednopanelového setkání a předala slovo JUDr. Mgr. Ivu Pospíšilovi, Ph.D. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který přispěl do diskuze tématem Rozhodování Evropského soudu pro lidská práva (ESPL) v různých kauzách náboženské diskriminace. Představil konkrétní případy náboženské diskriminace, pojmově vymezil různé podoby diskriminace. České prostředí označil v otázkách náboženské diskriminace za tolerantnější, kdy se v našich podmínkách tolerance odvíjí od vysoké míry ateismu. Dále zmínil nešťastné propojení státu a církve a označil jej jako jednoho z původců skupinové náboženské diskriminace. Představil problematiku nošení náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci a soukromými osobami. ESLP povětšinou nesouhlasí s viditelným nošením náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci, a to bez ohledu na vyznání. Diskriminační podtext lze najít u rozhodování ESLP v otázkách nošení náboženských symbolů soukromými osobami, kdy je nošení zakazováno převážně u případů spojených s islámem.
Po mnoha dalších zajímavých poznatcích přednesl místopředseda Amnesty International (AI) ČR Jan Duda příspěvek, ve kterém se zaměřil na pojetí náboženské diskriminace z pohledu AI. Po představení obecného konceptu zmínil Jan Duda typy konkrétních aktivit a vymezení AI vůči konkrétním případům náboženské diskriminace. Zdůraznil důležitost nevládní neziskové organizace jako nezaujatého signifikantního aktéra v boji proti diskriminaci.
Druhá část diskusního setkání byla věnovaná situaci islámu v EU. Ing. Muneeb Hassan Alrawi z Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně nastínil situaci islámu v ČR a pokusil se o komparaci se situací v členských státech EU. Zaměřil se na obtížnost registrací v rámci českých právních usnesení, jako problémové se mu jevilo získání prvního stupně registrace, které je obehnáno mnoha podmínkami, které jsou v českém prostředí těžce splnitelné. Pan Alrawi dále mluvil o postavení islámu v české společnosti, kterou i přes všechny překážky hodnotil jako positivní, a v komparaci se situacemi v ostatních státech EU ji označil za výbornou. M. S. Hasna, předseda Islámské nadace na Slovensku se věnoval situaci islámu na Slovensku. Problémy slovenské muslimské obce jsou většího rozsahu, podníceny aktuálním rozhodnutím slovenských legislativců. Druhé největší světové náboženství podléhá restrikci při registrace církve či náboženské společnosti, kdy je k registraci potřeba čestného prohlášení minimálně 20 000 plnoletých členů, kteří jsou občany SR a mají na jejím území trvalý pobyt. Musí se hlásit k církvi či náboženské společnosti, znát učení víry a být si vědomi práv a povinností vyplývajících ze členství v církvi či v náboženském společenství. Na závěr zmínil pan Hasna doporučení francouzského prezidenta, aby byl islám ve Francii prováděn diskrétně a skrytě.
Debata po konferenčním setkání:
Po přednesení příspěvků ctěnými hosty setkání zahájila moderátorka debatu s publikem. První myšlenka z publika směřovala ke spolupráci praktikujících křesťanů a muslimů, kteří jsou vůči státu podobně vymezeni a stojí na jedné straně barikády. Tato myšlenka vyvolala pouze souhlasné projevy přednášejících. Dalším probíraným tématem byla diskriminace versus svoboda projevu. Vlnu reakcí vyvolalo používání tradice jako odlišujícího kritéria při rozhodování soudních dvorů v otázkách náboženství.
Uzavření konference a občerstvení v Krmítku
Poslední slova díků směřovala k přednášejícím na konferenci. Po uzavření diskusního setkání se hosté odebrali do fakultního café Krmítko, kde se u občerstvení rozeběhly další diskuse a vytvořily nové společenské vazby.
Zhodnocení diskusního setkání:
V rámci diskusního setkání byli posluchači seznámeni s problémy náboženské diskriminace z pohledu evropských institucí, neziskového sektoru a osobní zkušenosti. Na případech z různých zemí byla přiblížena realita náboženské svobody, a to skrze případy Evropského soudu pro lidská práva a skrze osobní zkušenosti. Naší snahou bylo vzbudit v mladých lidech zájem o problematiku a motivovat je k zamyšlení a uvědomění si, že existence demokratické společnosti bez fundamentálního práva svobodného vyznání a myšlení není možná. Kulturní diverzita je zdrojem vzájemného obohacování.
Všem účastníkům a přednášejícím za celý organizační team srdečně děkuje
Klára Bažantová, SS IIPS a JEF CZ
zositka@gmail.com
„NÁBOŽENSKÁ DISKRIMINACE V EVROPĚ VE 21. STOLETÍ?“
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 29. 4. 2010
Stát jako garant základních lidských práv a svobod v současné době čelí novým výzvám, které přirozeně vyvstávají s rostoucími globalizačními tendencemi. Významnou roli zde hraje příliv etnických menšin, jejichž odlišnost od evropských kulturních tradic je často vnímána jako hrozba a evropská intelektuální i politická elita s nimi jen ztěžka nachází kýžený dialog. Potlačovaná heterogenita a nárust společenské segmentace jako důsledek netolerantního diskursu a často bezkoncepční migrační politiky se pak zrcadlí v chování jedinců, většinové společnosti, ale i v postojích na národní a evropské úrovni. Ke žhavým tématům 21. století v multireligiózní realitě evropského prostoru tak jistě lze řadit otázku náboženské svobody. Patří sem jak svoboda demonstrovat svojí víru ve veřejném prostoru v míře, která nebude narušovat svobody jiných, tak i svoboda jednotlivce nebýt podrobován proselytismu jiných náboženství. Ve vztahu k oběma těmto aspektům lze dnes diskutovat o přímé a nepřímé diskriminaci na základě náboženského vyznání, a to jak v otázkách přístupu k zaměstnání či vzdělání, tak i při samotné tvorbě identit menšin ve společnosti. Nedocenění skutečnosti, že společenský pokrok a sociální smír souvisí s možností seberealizace, přístupem k informacím a interakcí mezi příslušníky většiny a menšiny, může mít pro budoucí podobu evropských společností nedozírné následky.
Diskusní setkání na téma „Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?“, jehož hlavními koordinátory byly JEF CZ a SS IIPS, se uskutečnilo v rámci celoevropské antidiskriminační kampaně Rady Evropy s názvem „Speak Out Against Discrimination“. Akce proběhla 29. dubna 2010 od 14:00 v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (učebna P52), za finanční podpory Informační kanceláře Rady Evropy v ČR.
Záznam z diskusního setkání:
Jednopanelové diskusní setkání bylo otevřeno úvodním slovem předsedy SS IIPS
Bc. Jana Husáka, který přivítal za Studenskou sekci Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity vážené hosty a návštěvníky akce a vřele poděkoval hlavnímu sponzorovi, a to Informační kanceláři Rady Evropy. Slova díků doplnil David Neuwirth, předseda Mladých evropských federalistů JEF CZ, který přednesl příspěvek o poslání a aktivitách JEF CZ v rámci společné evropské současnosti a budoucnosti. Dr. Dana Beková, ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy, v zápětí během svého představení kampaně „Speak Out Against Discrimination“ rozvinula zajímavou debatu kolem samotného termínu diskriminace. Publikum a přednášející se zamysleli nad nedostatečným vyjasněním terminologie spojené s diskriminací a nad otázkou definic.
Po úvodním slovu a vyjasnění základní problematiky diskriminace zahájila moderátorka Klára Bažantová hlavní část jednopanelového setkání a předala slovo JUDr. Mgr. Ivu Pospíšilovi, Ph.D. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který přispěl do diskuze tématem Rozhodování Evropského soudu pro lidská práva (ESPL) v různých kauzách náboženské diskriminace. Představil konkrétní případy náboženské diskriminace, pojmově vymezil různé podoby diskriminace. České prostředí označil v otázkách náboženské diskriminace za tolerantnější, kdy se v našich podmínkách tolerance odvíjí od vysoké míry ateismu. Dále zmínil nešťastné propojení státu a církve a označil jej jako jednoho z původců skupinové náboženské diskriminace. Představil problematiku nošení náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci a soukromými osobami. ESLP povětšinou nesouhlasí s viditelným nošením náboženských symbolů vykonavateli veřejné moci, a to bez ohledu na vyznání. Diskriminační podtext lze najít u rozhodování ESLP v otázkách nošení náboženských symbolů soukromými osobami, kdy je nošení zakazováno převážně u případů spojených s islámem.
Po mnoha dalších zajímavých poznatcích přednesl místopředseda Amnesty International (AI) ČR Jan Duda příspěvek, ve kterém se zaměřil na pojetí náboženské diskriminace z pohledu AI. Po představení obecného konceptu zmínil Jan Duda typy konkrétních aktivit a vymezení AI vůči konkrétním případům náboženské diskriminace. Zdůraznil důležitost nevládní neziskové organizace jako nezaujatého signifikantního aktéra v boji proti diskriminaci.
Druhá část diskusního setkání byla věnovaná situaci islámu v EU. Ing. Muneeb Hassan Alrawi z Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně nastínil situaci islámu v ČR a pokusil se o komparaci se situací v členských státech EU. Zaměřil se na obtížnost registrací v rámci českých právních usnesení, jako problémové se mu jevilo získání prvního stupně registrace, které je obehnáno mnoha podmínkami, které jsou v českém prostředí těžce splnitelné. Pan Alrawi dále mluvil o postavení islámu v české společnosti, kterou i přes všechny překážky hodnotil jako positivní, a v komparaci se situacemi v ostatních státech EU ji označil za výbornou. M. S. Hasna, předseda Islámské nadace na Slovensku se věnoval situaci islámu na Slovensku. Problémy slovenské muslimské obce jsou většího rozsahu, podníceny aktuálním rozhodnutím slovenských legislativců. Druhé největší světové náboženství podléhá restrikci při registrace církve či náboženské společnosti, kdy je k registraci potřeba čestného prohlášení minimálně 20 000 plnoletých členů, kteří jsou občany SR a mají na jejím území trvalý pobyt. Musí se hlásit k církvi či náboženské společnosti, znát učení víry a být si vědomi práv a povinností vyplývajících ze členství v církvi či v náboženském společenství. Na závěr zmínil pan Hasna doporučení francouzského prezidenta, aby byl islám ve Francii prováděn diskrétně a skrytě.
Debata po konferenčním setkání:
Po přednesení příspěvků ctěnými hosty setkání zahájila moderátorka debatu s publikem. První myšlenka z publika směřovala ke spolupráci praktikujících křesťanů a muslimů, kteří jsou vůči státu podobně vymezeni a stojí na jedné straně barikády. Tato myšlenka vyvolala pouze souhlasné projevy přednášejících. Dalším probíraným tématem byla diskriminace versus svoboda projevu. Vlnu reakcí vyvolalo používání tradice jako odlišujícího kritéria při rozhodování soudních dvorů v otázkách náboženství.
Uzavření konference a občerstvení v Krmítku
Poslední slova díků směřovala k přednášejícím na konferenci. Po uzavření diskusního setkání se hosté odebrali do fakultního café Krmítko, kde se u občerstvení rozeběhly další diskuse a vytvořily nové společenské vazby.
Zhodnocení diskusního setkání:
V rámci diskusního setkání byli posluchači seznámeni s problémy náboženské diskriminace z pohledu evropských institucí, neziskového sektoru a osobní zkušenosti. Na případech z různých zemí byla přiblížena realita náboženské svobody, a to skrze případy Evropského soudu pro lidská práva a skrze osobní zkušenosti. Naší snahou bylo vzbudit v mladých lidech zájem o problematiku a motivovat je k zamyšlení a uvědomění si, že existence demokratické společnosti bez fundamentálního práva svobodného vyznání a myšlení není možná. Kulturní diverzita je zdrojem vzájemného obohacování.
Všem účastníkům a přednášejícím za celý organizační team srdečně děkuje
Klára Bažantová, SS IIPS a JEF CZ
zositka@gmail.com
čtvrtek 13. května 2010
Výstava "Islám mezi námi"
Výstava "Islám mezi námi", navazující na diskusní setkání „Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?“, jejímiž hlavními koordinátory jsou Mladí Evropští federalisté JEF CZ a Studentská sekce IIPS, se uskuteční v rámci celoevropské antidiskriminační kampaně Rady Evropy s názvem „Speak Out Against Discrimination“. Vernisáž proběhne 13. 5. od 18:00 v zadních prostorech kavárny FALK (http://www.falkcafe.cz), za finanční podpory informační kanceláře Rady Evropy v ČR.
Na vernisáží vystoupí Jan Duda, místopředseda Amnesty International ČR a Ing. Muneeb Hassan Alrawi, Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně a další zajímaví hosté. Vernisáž bude provázena úvodními slovy, debatou a bohatým občerstvením.
Je mi velkým potěšením Vás jménem SS IIPS a JEF CZ pozvat na tuto příjemnou kulturní akci.
Klára Bažantová
Na vernisáží vystoupí Jan Duda, místopředseda Amnesty International ČR a Ing. Muneeb Hassan Alrawi, Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně a další zajímaví hosté. Vernisáž bude provázena úvodními slovy, debatou a bohatým občerstvením.
Je mi velkým potěšením Vás jménem SS IIPS a JEF CZ pozvat na tuto příjemnou kulturní akci.
Klára Bažantová
sobota 8. května 2010
Filmový klub: Vítejte v KLDR
S koncem semestru jsme se ke konci dostali i my. Posledním filmem tohoto semestru byl dokumentární film Lindy Jablonské z roku 2009. Film Vítejte v KLDR! vybízí diváky k zamyšlení nad otázkou kolik totality dokážeme ustát vně a kolik si jí nosíme sami v sobě?
Tuto otázku si kladla i většina účastníků zájezdu do Korejské lidovědemokratické republiky. Během filmu se diváci dozvěděli i několik základních pravidel pro cestovatele, kteří se do KLDR vypraví, a která musí dodržovat. Režisérka Linda Jablonská zdokumentovala svou výpravu a při samotné výrobě filmu použila i videa ostatních účastníků a účastnic zájezdu. Film tak není cenný pouze unikátním záznamem Severní Koreje, jak ji vláda zprostředkovává očím cizinců, ale také zprávou o tom, jak ji vnímají lidé, kteří dříve v podobném politickém uspořádání žili. Dokument je unikátní také tím, že Linda Jablonská si vše včetně cesty hradila sama a přidala se tak k zájezdu účastníků, kteří původně do tohoto dokumentu nebyli dopředu nijak zapojeni či plánovitě vybíráni. Linda Jablonská také při rozhovoru pro ČT 1 uvedla, že to byl zájezd, ze kterého se ještě dlouho poté vzpamatovávala, protože celá KLDR působí značně depresivně, což je vidět i na dokumentu, který je barevně laděn do barev šedi. To se však vyrovnává “populární“ severokorejskou hudbou oslavující vůdce Kim Ir-sena a Kim Čong-ila, kterou je většina dokumentu podkreslena.
Po filmu následovala krátká debata zaměřená jak na dokument, tak i na činnost Filmového klubu. V debatě jsme se dostali především k severokorejské společnosti a dva studenti prý dokonce začali uvažovat o zahraničním studiu v KLDR, takže jim budeme držet pěsti. Bohužel ohledně Filmového klubu se nám nedostalo příliš bohatého feedbacku, kromě žádosti o film Náš vůdce, který uvedeme v příštím semestru. Nicméně budeme rádi i za další vyjádření, pro které je dostatek prostoru na naší fanpage na Facebooku.
Za projekt Vítejte v KLDR
Jan Najman
Filmový klub: Osadné
Dokument Osadné vznikl v průběhu roku 2008 na základě námětu režiséra Marka Škopa, jenž se inspiroval zprávou v televizi ohledně faktu, že v průběhu roku si může každý europoslanec pozvat na exkurzi do Bruselu na 100 hostů. Tuto ideu pak převedl na východoslovenskou vesničku Osadné, která se potýká s ubývajícím počtem svých obyvatel. V posledních 5 letech tam zemřelo okolo 50 lidí, zatímco se narodily 2 děti. Starosta obce Ladislav Mikuláško, který ve své funkci působí 36 let, se spolu s pravoslavným knězem Peterem Sorokou a rusínským aktivistou Fedorem Vicou snaží vesničku přivést do Bruselu, resp. propagovat ji a získat finance na některé projekty, které by ji oživily.
Dokument lidsky zobrazuje charakter lidí z Osadného a jejich snahy, které však často na tváři diváka vyvolávají úsměv kvůli jejich naivitě. To potvrdily i komentáře studentů, pocházejících z této oblasti, kteří na promítání přišli. Na druhou stranu je třeba vnímat fakt, že dokument je částečně inscenovaný. Nicméně to mu neubírá na kvalitě a podstatě věci, což potvrzuje i to, že na festivalu v Karlových Varech vyhrál v roce 2009 cenu za nejlepší dokument.
Co se týče aktualizace situace v samotném Osadném, uvedu komentář, který mi poskytl Peter Soroka: "Stručne povedané ohľadne projektov, my sme sa len v Bruseli pýtali, či by nám daní ľudia s takýmito projektami mohli pomôcť a zistili sme, že veľmi nie. Teraz je situácia taká, že máme určité plány a sľuby nejakých ľudí, ktorí robia projekty, ale sa nám nejako neozývajú - zrejme nevyšla potrebná výzva. V obci je turistov viac ako bývalo, len nemáme ich kde ubytovať a to bolo vlastne aj cieľom nejakého projektu. Uvidíme či to vyjde".
Za projekt Osadné
Kateřina Chytilová
pátek 7. května 2010
Poslechněte si Summit z 5. května 2010!
Poslechněte si Summit z 7. dubna 2010!
V analytické části Summitu jsme pro vás tentokrát zpracovali následující témata:
- Potopení korejské lodi
- Ukrajina a Rusko - přístav Sevastopol
- Uvedení do situace v Somálsku
- Integrační ambice Islandu
- Přednáška prof. Legutka o demokracii
- Analýza programů politických stran (ekonomická rubrika)
Můžete se těšit také na Diskuzní pětiminutovku, ve které si poslechnete zcela nerežírovaný a nepřipravený rozhovor tří studentů na témata probíraná v tomto díle.
Nalaďte si nás můžete každou sudou středu přesně v 18:00 na Rádiu R - http://www.radior.cz/
TENTO DÍL STAHUJTE ZDE!
Pořad pro vás připravují:
David Kopecký, Jana Kyseľová, Lukáš Kuchta, Martin Machay, Michal Kolmaš, Michal Mádl, Ondrej Schütz, Pavlína Janebová, Radka Šťávová, Slavomíra Urbanová, Tomáš Černohous, Veronika Faltová
Příjemný poslech včerejšího dílu!
Za účelem ochrany autorských práv byly ze záznamu vystříhány písničky, které v průběhu Summitu zazněly. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu záznamu, jedná se o internetovou verzi.
- moderuje Veronika Faltová a Tomáš Černohous -
1. Zprávy (David Kopecký)
2. Potopení jihokorejské lodi (Michal Mádl)
3. Ukrajina a Rusko: přístav Sevastopol (Jana Kyseľová)
4. Úvod do situace v Somálsku (Pavel Buršík)
5. Integrační ambice Islandu (Slávka Urbanová)
6. Analýza programů politických stran (Martin Machay)
7. Přednáška prof. Legutka (Lukáš Kuchta)
8. Diskuze a závěr (Lukáš Kuchta, Pavel Buršík, David Kopecký)
Poslechněte si Summit z 21. dubna 2010!
Poslechněte si Summit z 7. dubna 2010!
V analytické části Summitu jsme pro vás tentokrát zpracovali následující témata:
- Politická situace v Kyrgyzstánu
- Katyň
- Agroimperialismus
- Jaderné odzbrojování
- Vesmírný evergeen (ekonomická rubrika)
Můžete se těšit také na Diskuzní pětiminutovku, ve které si poslechnete zcela nerežírovaný a nepřipravený rozhovor tří studentů na témata probíraná v tomto díle.
Nalaďte si nás můžete každou sudou středu přesně v 18:00 na Rádiu R - http://www.radior.cz/
Pořad pro vás připravují:
David Kopecký, Jana Kyseľová, Lukáš Kuchta, Martin Machay, Michal Kolmaš, Michal Mádl, Ondrej Schütz, Pavlína Janebová, Radka Šťávová, Slavomíra Urbanová, Tomáš Černohous, Veronika Faltová
Za účelem ochrany autorských práv byly ze záznamu vystříhány písničky, které v průběhu Summitu zazněly. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu záznamu, jedná se o internetovou verzi.
- moderuje Tomáš Černohous -
1. Zprávy (Pavlína Janebová, Lukáš Kuchta)
2. Politická situace v Kyrgyzstánu (David Kopecký)
3. Katyň (Lukáš Kuchta)
4. Agroimperialismus (Pavel Buršík)
5. Jaderné odzbrojování (Jana Kyseľová - čte P. J.)
6. Vesmírný evergreen (Martin Machay)
7. Diskuze a závěr (Lukáš Kuchta, Pavel Buršík, Martin Machay)
pátek 30. dubna 2010
Nová ruská tvorba i sovietske filmy preblesknú univerzitou
Nová ruská tvorba i sovietske filmy preblesknú univerzitou
Veľká októbrová revolúcia, perestrojka či Rusko po páde Sovietskeho zväzu - to sú témy, ktorým sa venujú filmy, premietané počas Týždňa sovietskeho a ruského filmu na Fakulte sociálních studií.
Brno - Študenti, ktorí sa zaujímajú o film, dejiny a politiku 20. storočia, mohli a stále môžu navštíviť medzi 27. aprílom a 3. májom na Fakulte sociálních studií Masarykovej univerzity premietania sovietskych a ruských filmov zobrazujúcich kľúčové momenty vo vývoji ruskej, respektíve sovietskej spoločnosti. Projekt Týždeň sovietskeho a ruského filmu organizuje Filmový klub Študentskej sekcie Medzinárodného politologického ústavu, ktorý pre tento filmový maratón naplánoval osem filmových stretnutí.
„Úlohou sovietskeho bloku je predstaviť študentom, ktorí majú inak len malú šancu dostať sa ku kvalitným výtvorom sovietskej kultúry, charakter doby pohľadom zvnútra,“ uviedla koordinátorka projektu Anna Demchuk. „Snímky budú premietané v chronologickom poradí, nie však podľa roku vydania filmov, ale podľa zachyteného obdobia,“ spresnila. Vybrané filmy pokrývajú témy ako októbrová revolúcia, chruščovovské oteplenie situácie v Sovietskom zväze či obdobie perestrojky v osemdesiatych rokoch. Na záver filmového maratónu v pondelok 3. mája organizátori vybrali film 12 od Nikitu Michalkova, ktorého dej sa odohráva v ruskej škole v Čečensku počas rusko-čečenskej vojny.
V rámci Študentskej sekcie Medzinárodného politologického ústavu funguje od jesenného semestra 2008 Filmový klub. Pod jeho hlavičkou študenti každý štvrtok organizujú premietanie jedného filmu, ktorý je niekedy sprevádzaný diskusiou. „Tematicky je Filmový klub zameraný na oblasť medzinárodných vzťahov, nech už čisto politickú, kultúrno-politickú, ľudsko-právnu, bezpečnostnú či historickú,“ priblížila činnosť klubu Kateřina Chytilová, jedna z koordinátorov projektu. „Možnosť premietnuť film podľa vlastného záujmu v oblasti medzinárodných vzťahov je ponúknutá každému, rovnako i príležitosť uviesť hosťa k diskusii,“ dodala. Podľa Chytilovej navštívi každé premietanie t
ak dvadsať až tridsať ľudí a medzi nimi sú často študenti z iných fakúlt, pretože téma filmu sa často dotýka aj oblastí mimo politických vied.
„Určite čokoľvek, čo si prečítam alebo pozriem, rozširuje moje obzory. Dnes sa málokedy podarí človeku nájsť miesto, kde stačí prísť, sadnúť si a nechať si pustiť film, ktorý je väčšinou dobrý,“ zhodnotila študentka medzinárodných vzťahov a európskych štúdií Pavlína Janebová. „Myslím si, že je to chvályhodný projekt,“ skonštatovala.
Vznik klubu podnietila študentka medzinárodných vzťahov Anna Demchuk. „Pôvodne som chcela, aby boli vo Filmovom klube premietané filmy z rôznych krajín a o rôznych krajinách, také, ku ktorým sa študenti našich odborov len ťažko dostanú,“ zhrnula.
Andrea Galicová
Pozvánka na nejbližší promítání Filmového klubu:
Zdroj: Stisk
Politologové plánují invazi do Brna
Politologové plánují invazi do Brna
Brno se stane už pošesté centrem politologického dění. Na téma „Dvacet let politické vědy v České republice“ bude přednášet řada odborníků svého oboru.
Brno - Slavit dvacáté jubileum nebudou letos jen lidé narození v roce 1990, ale i politologie. Důležitost tohoto společenskovědního oboru v posledních letech stoupá. Se vzrůstajícími zmatky v politice roste přímo úměrně i zájem tyto zmatky objasňovat.
A právě ohlédnutí, jak se politologie doposud vyvíjela, ale i její vyhlídky do budoucna budou předmětem šestého brněnského politologického sympózia. Stranou však nezůstanou ani mezinárodní vztahy a další přidružené obory. Konference nese název „Dvacet let politické vědy v České republice“ a pořádají ji členové Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity ve spolupráci s pražskými zástupci politické nadace Spolkové republiky Německo Konrad Adenauer Stiftung. Akce se bude konat šestého května v aule Fakulty sociálních studií a záštitu nad ní převzal rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
Podle oficiálního programu Mezinárodního politologického ústavu odstartuje konference v devět hodin ráno a bude rozdělena do pěti bloků. „Snažili jsme se sestavit vyvážený atraktivní program, což se nám, myslím, podařilo,“ nastiňuje jeden z organizátorů Marian Belko. První blok uvede diváky do koncepce vědy a vzdělávání v České republice. V dalším bloku vystoupí odborníci z oblasti studia politických věd v českých poměrech. Představí jeho vývoj, aktuální situaci a nové trendy. Třetí část se věnuje vztahu politické vědy, politiky a veřejnosti. V předposledním výstupu se diváci dozví více informací o výzkumu v oblasti politických věd. Poslední blok je věnován moderované diskusi. Mimo jiné se budou projednávat i výsledky internetového dotazníku, který byl určen studentům politologie. V něm posluchači různých vysokých škol hodnotili nejen stav současné politologie, ale i kvalitu její výuky. „Dotazník považujeme za důležitou součást procesu hodnocení. Představuje totiž jedinečnou reflexi názoru studentů,“ upozorňuje Marian Belko.
Účast na sympóziu přislíbil například bývalý ministr školství Ondřej Liška, politologové působící na Fakultě sociálních studií Stanislav Balík a Jan Holzer, zástupci mimobrněnské politologické scény jako Tomáš Lebeda, Vladimíra Dvořáková, šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery a mnoho dalších. „Samotná atraktivita nespočívá jen ve zvučných jménech. Věříme, že i obsah příspěvků bude zajímavý, protože se bude věnovat aktuálním otázkám,“ uzavírá Belko.
Podrobný program můžete nalézt zde. Konference bude trvat až do podvečerních hodin a je nutné se na ni předem registrovat.
Zkuste si sami vyplnit dotazník, který byl určen studentům politologie: dotazník
Martina Götzová
Zdroj: STISK
pondělí 26. dubna 2010
Diskusní setkání na téma Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století
V rámci kampaně "Speak Out Against Discrimination"
Studentská sekce IIPS Masarykovy univerzity v Brně (SS IIPS) a Mladí evropští federalisté Česká republika (JEF CZ)
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně,
29. dubna 2010, P52 od 14 hodin
Diskusní setkání na téma „Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?“, jehož hlavními koordinátory jsou JEF CZ a SS IIPS, se uskuteční v rámci celoevropské antidiskriminační kampaně Rady Evropy s názvem „Speak Out Against Discrimination“. Akce proběhne 29. dubna 2010 od 14:00 v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (učebna P41 či P52), za finanční podpory informační kanceláře Rady Evropy v ČR.
Stát jako garant základních lidských práv a svobod v současné době čelí novým výzvám, které přirozeně vyvstávají s rostoucími globalizačními tendencemi. Významnou roli zde hraje příliv etnických menšin, jejichž odlišnost od evropských kulturních tradic je často vnímána jako hrozba a evropská intelektuální i politická elita s nimi jen ztěžka nachází kýžený dialog. Potlačovaná heterogenita a nárust společenské segmentace jako důsledek netolerantního diskursu a často bezkoncepční migrační politiky se pak zrcadlí v chování jedinců, většinové společnosti, ale i v postojích na národní a evropské úrovni. Ke žhavým tématům 21. století v multireligiózní realitě evropského prostoru tak jistě lze řadit otázku náboženské svobody. Patří sem jak svoboda demonstrovat svojí víru ve veřejném prostoru v míře, která nebude narušovat svobody jiných, tak i svoboda jednotlivce nebýt podrobován proselytismu jiných náboženství. Ve vztahu k oběma těmto aspektům lze dnes diskutovat o přímé a nepřímé diskriminaci na základě náboženského vyznání, a to jak v otázkách přístupu k zaměstnání či vzdělání, tak i při samotné tvorbě identit menšin ve společnosti. Nedocenění skutečnosti, že společenský pokrok a sociální smír souvisí s možností seberealizace, přístupem k informacím a interakcí mezi příslušníky většiny a menšiny, může mít pro budoucí podobu evropských společností nedozírné následky.
V rámci diskusního setkání budou posluchači seznámeni s pojetím náboženské diskriminace evropských institucí, judikatury i neziskového sektoru. Na případech z různých zemí jim bude přiblížena realita náboženské svobody skrze případy Evropského soudu pro lidská práva a osobních zkušeností. Naší snahou je vzbudit v mladých lidech zájem o problematiku a motivovat je k zamyšlení a uvědomění si, že existence demokratické společnosti bez fundamentálního práva svobodného vyznání a myšlení není možná. Kulturní diverzita je zdrojem vzájemného obohacování.
Předběžný program konference:
13:45 Registrace
14:00 Otevření konference a úvodní slovo
Klára Bažantová, FSS MU, moderátor
Bc. Jan Husák, předseda Studentské sekce IIPS MU (2 minuty)
David Neuwirth, předseda Mladých evropských federalistů JEF CZ (5 minut)
Dr. Dana Beková, ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy ( 10 min)
kampaň Speak Out Against Discrimination
14:15 - 15:15 Náboženská diskriminace v Evropě ve 21. století?
Jan Duda, místopředseda Amnesty International ČR
(10 minut)
JUDr. Mgr. Ivo Pospíšil, Ph.D., FSS MU,
Rozhodování Evropského soudu pro lidská práva v různých kauzách náboženské diskriminace (15min)
Ing. Muneeb Hassan Alrawi, Ústředí muslimských obcí v České republice a předseda Islámské nadace v Brně
Situace Islámu v ČR a komparace se členskými státy EU (15min)
M. S. Hasna, předseda Islámské nadace na Slovensku
Situace Islámu na Slovensku a komparace se členskými státy EU
15 min
Diskuse
15:50 – Uzavření konference a občerstvení
Výstava
Součástí akce bude výstava v kavárně FALK v Brně (http://www.falkcafe.cz/), situované poblíž Fakulty sociálních studií a Fakulty filozofické a hojně navštěvované studentstvem. Vernisáž se uskuteční 5. května v 18:00 a bude doplněná diskusním setkáním se zástupcem brněnské mešity a z nevládní sféry.
Tématem výstavy bude islám mezi námi, prezentovaný skrze fotografie mešit v evropských zástavbách, pocházejících z dílny palestinského novináře a fotografa žijícího v Rakousku.
sobota 24. dubna 2010
Filmový klub: Dámy v bílém
Dokumentární film vznikl pod taktovkou režisérky Ivany Miloševičové během roku 2008. Natáčení na Kubě v domovech manželek či sester kubánských disidentů, uvězněných na desítky let na základě nepodložených důkazů, nebyla snadná a nakonec byl štáb při natáčení průvodu organizace Dámy v bílém, které tyto ženy sdružuje, vyhoštěn ze země.
Film, ilustruje přímé zkušenosti, dojmy a názory žen, které se rozhodly vystoupit proti svému osudu a osudu svých blízkých. Organizace Dámy v bílém je trnem v oku kubánskému režimu a zatímco byla donedávna ještě relativně tolerována, po události, kdy Orlando Zapata, jeden z disidentů, zemřel na hladovku, přičemž úřady se jej nesnažily přimět k jídlu, začaly být tvrději potírána. Událost vyvolala řadu protestních akcí, včetně těch spadající pod Dámy v bílém, proti kterým režim násilně zasáhl.
Po filmu následoval komentář vedený p. Martinem Hrabálkem, který působí na naší fakultě a specializuje se na oblast Latinské Ameriky. Dle jeho názoru, organizace a jí podobné jsou symbolikou boje proti režimu avšak nemají valný vliv, podobný jako mají nedávné lokální volby. Pozitivní význam samozřejmě spočívá v upozornění na dané fakty, avšak nevedou k radikální změně. Prodiskutován byl následně také dojem některých diváků ohledně toho, že ženy nesouhlasí s režimem, avšak do určité míry na něj rezignují a nehodlají překročit jistou hranici, která by znamenala větší a radikálnější protest. Další otázky se týkaly také role Evropské unie ve vztahu ke Kubě, konkrétně pak Španělska, které svým vstupem do Unie de facto znamenalo začlenění oblasti Latinské Ameriky do agendy EU.
Za projekt Dámy v bílém
Kateřina Chytilová
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)